Kdy myslíte, že na nás může dýchnout prázdnota a smutek? V neděli nebo v pátek? K dnešnímu článku mě inspirovala čtenářka Adéla. Popisuje pocity prázdnoty, které ji přepadají zejména v sobotu. Přestala trávit soboty s rodiči – vyjádřili se, že tento den chtějí mít pro sebe. Sama se nedávno stala matkou a navíc objevuje nový vztah. Kdy jindy může číhat za rohem pocit prázdna, než když v původní rodině pro vás najednou není tolik místa a naopak vy máte být novým ostrovem a zdrojem pro ostatní?
Její dopis ve mně rozvířil myšlenky o mé vlastní prázdnotě, ačkoliv byl čtvrtek. Máme každý tu svou, nebo se dotýkáme ve dnech, kdy se všechno zdá temné a nepřekonatelné, jedné společné všeobjímající prázdnoty? V takové představě se skrývá i kousek útěchy: společná prázdnota mi nezní až tak zle. Dalším přemýšlením nad Adélinými slovy jsem se dostala ke třem úvahám.
Zde můžete posoudit a přizpůsobit služby, které bychom rádi na tomto webu používali. Máte to pod kontrolou! Povolte nebo zakažte služby, jak uznáte za vhodné.