Sladká úzkost

Pokud úzkostmi trpíte, můžete se setkat s doporučením na omezení konzumace sladkých jídel a nezdravých pokrmů od vašeho ošetřujícího lékaře, psychologa nebo výživového poradce. Jak cukr ovlivňuje naši psychiku?

Cítili jste někdy nevolnost, chvění rukou, zdálo se vám, že vám srdce chce vyskočit z hrudi, a špatně se vám dýchalo? Mohlo by se jednat o infarkt, ale ve spojení s obavami, zlými předtuchami, neurčitými pocity strachu a paniky jde spíše o úzkost.

Úzkost je nepříjemný stav vznikající kombinací negativních emocí. Pro člověka je do jisté míry přirozená a zajišťuje přežití: v situacích ohrožení pomáhá úzkost vyhnout se nebezpečí a zvyšuje výkon. Jakmile se však dostane za hranici únosnosti, stává se překážkou. V tuto chvíli úzkost naši hlavu ochromí intenzivním zmatkem myšlenek tvořených z obav bez reálného podkladu.

Někdy se zdá, že úzkost vznikne zcela sama bez varování. Pokud se ale podíváme do hloubky, můžeme najít předpoklady k jejímu výskytu. Za počátkem úzkostných záchvatů se často skrývá genetická predispozice. Při hektickém stylu života zase stres nebo život v ohrožujícím prostředí. A v neposlední řadě narušená činnost endokrinních žláz, kterou může zapříčinit právě nevhodná strava.

Není cukr jako cukr

Z chemického hlediska existuje několik druhů sacharidů, tedy cukrů. Nám stačí seznámit se s těmi základními. Jedním z hlavních cukrů je glukóza, která tvoří základní zdroj energie lidského těla a člověk ji konzumuje téměř ve všech potravinách. Mléko a mléčné výrobky obsahují laktózu a ovoce fruktózu neboli ovocný cukr. Nejznámější cukr je sacharóza, kterou máme všichni doma: říkáme jí cukr, stolní cukr, řepný cukr nebo cukr třtinový. Sacharidy potřebujeme k přežití, jsou základním palivem pro náš mozek a svaly a významně ovlivňují glykémii.

Glykémie označuje hladinu cukru v krvi, která slouží k zajištění energie pro celé naše tělo včetně mozku. Vliv na ni má značné množství faktorů. Hlavním faktorem je jídlo. Cukr v krvi se zvedá přibližně dvě hodiny po jídle a následně postupně klesá. Některá jídla bohatá na sacharidy, jako je například sladké pečivo nebo těstoviny, vedou k vysokému nárůstu cukru v krvi, který je vzápětí následován stejně prudkým poklesem. Pokud je v krvi dlouhodobě vysoká hladina cukru, známá jako hyperglykémie, může se začít objevovat nevolnost, žízeň a únava. Nízká hladina cukru (hypoglykémie) vede k bolestem hlavy, výkyvům nálady, pocitům úzkosti, nervozity a zmatenosti.

4. května 2019

Shit audit: pryč se zbytečnostmi (seminář)

Michal Mynář

Nyní by se dalo polemizovat o tom, který cukr je ten špatný. Někdo by řekl, že špatné jsou všechny sacharidy, a sníží je ve svém jídelníčku na minimum. Člověk s laktózovou intolerancí uvidí problém hlavně v cukru mléčném. Já však budu psát o cukru, kterého v současné době přijímá populace nadmíru ve vysoce zpracovaných potravinách, tedy o klasickém bílém cukru a fruktóze.

Sladký koloběh

Představte si, že před vámi leží čerstvě usmažený koblížek s marmeládovou náplní a bílou pokrývkou. Samozřejmě že neodoláte a koblížek sníte. Jako po každém jídle i tentokrát se zvedne hladina cukru ve vaší krvi, ale jedná se o nezdravou potravinu, která vymrští glykémii rychle nahoru a následně stejně rychle dolů k hypoglykémii. Jeden koblížek vám neublíží, ale pokud je to koblížek a čokoláda každý den, bylo by dobré zpozornět. Jakmile v hladině cukru v krvi dochází často k takovým velkým výkyvům a tím k její nerovnováze, má kolísání dopad na náš HPA systém.

Hypotalamo-hypofyzární-adrenální systém je fyziologický systém v našem těle, který se aktivuje při reakci na stres. Jak je možné, že se aktivuje po snědení koblížku, který stres nepůsobí? Když po jídle dojde k náhlému poklesu hladiny cukru v krvi, spustí se uvolňování stresového hormonu kortizolu. Kortizol pomáhá lidskému tělu zvládnout náročné situace, zároveň zvedá krevní cukr a pomáhá vyrovnat se s úzkostí.

Vysoké hladiny kortizolu jsou pro naše tělo výhodné pouze krátkodobě, pokud potřebujeme reagovat na nějakou zátěž. Jakmile je jeho množství vyšší dlouhodobě, dochází k oslabení imunity, riziku vzniku některých onemocnění, jako je cukrovka či rakovina, ale také k častějšímu výskytu úzkosti a zhoršení jejích příznaků. Nejvíce náchylné jsou osoby s genetickou predispozicí k úzkostným poruchám.

Tento proces ovšem není jednostranný. Pokud je člověk ve stresu často, nemusí ani přijímat velké dávky cukru, aby se mu zvedla hladina kortizolu. K jeho vylučování dochází v důsledku působení stresu. Jakmile dojde vlivem kortizolu k nerovnováze cukru v krvi, objevuje se vlčí hlad a chuť na sladké.

Stop cukru

Kromě toho, že přestat jíst cukr zcela je nemožné, pravděpodobně by v nás obrovskou úzkost vzbudila jen představa, že se vzdáme všech sladkých jídel. Jak tedy s cukrovou úzkostí bojovat? Podstatné je uvědomit si, že náš mozek potřebuje sacharidy ke své správné funkci a tělo je využívá jako hlavní zdroj energie. Sacharidy jako takové nejsou špatné, nebezpečným se stává až zpracovaný cukr. Kamenem úrazu je množství, v kterém ho konzumujeme v průmyslově vyráběných potravinách.

Vhodným krokem k nápravě úzkosti a výkyvů nálad může být zamyšlení se nad svým životním stylem a stravou. Žiji uspěchaný život? Nestíhám snídani, obědvám balení sušenek a k večeři si vyzvedávám jídlo ve fastfoodu? Při každé příležitosti sahám po tabulce čokolády? Možná je na čase zkusit tyto návyky lehce upravit. Snížit počet čokolád v měsíci a pokusit se dodržovat vyvážený jídelníček.

Kromě jídla působí na redukci úzkosti a snížení kortizolu i fyzická aktivita. Tu můžete praktikovat v podobě svižné chůze při procházkách nebo plavání. Jako bonus pohyb odbourává i stres. Podobné pozitivní účinky má i meditace, která se v současnosti velmi rychle rozmáhá a zkoušet ji můžete začít i doma za pomoci videí na internetu nebo aplikací v mobilních telefonech.

Jestli se o takový životní styl již snažíte a stále na sobě cítíte tíhu úzkosti, je dobré zajít za odborníkem psychiatrem nebo psychologem, kteří vás vyslechnou a následně vám pomohou s úzkostnými stavy bojovat. Prostředky pro zvládnutí úzkosti jsou psychoterapie nebo léčba za pomoci léků, která uleví od nejtěžších příznaků.