Seminář pro ženy: Leona Dyrehauge
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Sladká úzkost

Stres a chuť na sladké jsou vzájemně propojené nádoby.

Nahrávám...
6:51
Kamila Kunická

Kamila Kunická

1. 2. 2019

„Nejez tolik cukru, dostaneš cukrovku! Po sladkém se ti zhorší akné! Neslaď tolik, budeš obézní!“ Určitě jste již někdy tyto věty zaslechli, ať už byly směřované vám, nebo někomu ve vašem okolí. Jedná se o jedny z nejčastějších varování pro osoby holdující sladkostem. Slyšeli jste už ale, abyste nesladili, jinak se vám zhorší úzkost?

Pokud úzkostmi trpíte, můžete se setkat s doporučením na omezení konzumace sladkých jídel a nezdravých pokrmů od vašeho ošetřujícího lékaře, psychologa nebo výživového poradce. Jak cukr ovlivňuje naši psychiku?

Cítili jste někdy nevolnost, chvění rukou, zdálo se vám, že vám srdce chce vyskočit z hrudi, a špatně se vám dýchalo? Mohlo by se jednat o infarkt, ale ve spojení s obavami, zlými předtuchami, neurčitými pocity strachu a paniky jde spíše o úzkost.

Úzkost je nepříjemný stav vznikající kombinací negativních emocí. Pro člověka je do jisté míry přirozená a zajišťuje přežití: v situacích ohrožení pomáhá úzkost vyhnout se nebezpečí a zvyšuje výkon. Jakmile se však dostane za hranici únosnosti, stává se překážkou. V tuto chvíli úzkost naši hlavu ochromí intenzivním zmatkem myšlenek tvořených z obav bez reálného podkladu.

Někdy se zdá, že úzkost vznikne zcela sama bez varování. Pokud se ale podíváme do hloubky, můžeme najít předpoklady k jejímu výskytu. Za počátkem úzkostných záchvatů se často skrývá genetická predispozice. Při hektickém stylu života zase stres nebo život v ohrožujícím prostředí. A v neposlední řadě narušená činnost endokrinních žláz, kterou může zapříčinit právě nevhodná strava.

Není cukr jako cukr

Z chemického hlediska existuje několik druhů sacharidů, tedy cukrů. Nám stačí seznámit se s těmi základními. Jedním z hlavních cukrů je glukóza, která tvoří základní zdroj energie lidského těla a člověk ji konzumuje téměř ve všech potravinách. Mléko a mléčné výrobky obsahují laktózu a ovoce fruktózu neboli ovocný cukr. Nejznámější cukr je sacharóza, kterou máme všichni doma: říkáme jí cukr, stolní cukr, řepný cukr nebo cukr třtinový. Sacharidy potřebujeme k přežití, jsou základním palivem pro náš mozek a svaly a významně ovlivňují glykémii.

Glykémie označuje hladinu cukru v krvi, která slouží k zajištění energie pro celé naše tělo včetně mozku. Vliv na ni má značné množství faktorů. Hlavním faktorem je jídlo. Cukr v krvi se zvedá přibližně dvě hodiny po jídle a následně postupně klesá. Některá jídla bohatá na sacharidy, jako je například sladké pečivo nebo těstoviny, vedou k vysokému nárůstu cukru v krvi, který je vzápětí následován stejně prudkým poklesem. Pokud je v krvi dlouhodobě vysoká hladina cukru, známá jako hyperglykémie, může se začít objevovat nevolnost, žízeň a únava. Nízká hladina cukru (hypoglykémie) vede k bolestem hlavy, výkyvům nálady, pocitům úzkosti, nervozity a zmatenosti.

4. května 2019

Shit audit: pryč se zbytečnostmi (seminář)

Michal Mynář

Nyní by se dalo polemizovat o tom, který cukr je ten špatný. Někdo by řekl, že špatné jsou všechny sacharidy, a sníží je ve svém jídelníčku na minimum. Člověk s laktózovou intolerancí uvidí problém hlavně v cukru mléčném. Já však budu psát o cukru, kterého v současné době přijímá populace nadmíru ve vysoce zpracovaných potravinách, tedy o klasickém bílém cukru a fruktóze.

Sladký koloběh

Představte si, že před vámi leží čerstvě usmažený koblížek s marmeládovou náplní a bílou pokrývkou. Samozřejmě že neodoláte a koblížek sníte. Jako po každém jídle i tentokrát se zvedne hladina cukru ve vaší krvi, ale jedná se o nezdravou potravinu, která vymrští glykémii rychle nahoru a následně stejně rychle dolů k hypoglykémii. Jeden koblížek vám neublíží, ale pokud je to koblížek a čokoláda každý den, bylo by dobré zpozornět. Jakmile v hladině cukru v krvi dochází často k takovým velkým výkyvům a tím k její nerovnováze, má kolísání dopad na náš HPA systém.

Hypotalamo-hypofyzární-adrenální systém je fyziologický systém v našem těle, který se aktivuje při reakci na stres. Jak je možné, že se aktivuje po snědení koblížku, který stres nepůsobí? Když po jídle dojde k náhlému poklesu hladiny cukru v krvi, spustí se uvolňování stresového hormonu kortizolu. Kortizol pomáhá lidskému tělu zvládnout náročné situace, zároveň zvedá krevní cukr a pomáhá vyrovnat se s úzkostí.

Vysoké hladiny kortizolu jsou pro naše tělo výhodné pouze krátkodobě, pokud potřebujeme reagovat na nějakou zátěž. Jakmile je jeho množství vyšší dlouhodobě, dochází k oslabení imunity, riziku vzniku některých onemocnění, jako je cukrovka či rakovina, ale také k častějšímu výskytu úzkosti a zhoršení jejích příznaků. Nejvíce náchylné jsou osoby s genetickou predispozicí k úzkostným poruchám.

Tento proces ovšem není jednostranný. Pokud je člověk ve stresu často, nemusí ani přijímat velké dávky cukru, aby se mu zvedla hladina kortizolu. K jeho vylučování dochází v důsledku působení stresu. Jakmile dojde vlivem kortizolu k nerovnováze cukru v krvi, objevuje se vlčí hlad a chuť na sladké.

Stop cukru

Kromě toho, že přestat jíst cukr zcela je nemožné, pravděpodobně by v nás obrovskou úzkost vzbudila jen představa, že se vzdáme všech sladkých jídel. Jak tedy s cukrovou úzkostí bojovat? Podstatné je uvědomit si, že náš mozek potřebuje sacharidy ke své správné funkci a tělo je využívá jako hlavní zdroj energie. Sacharidy jako takové nejsou špatné, nebezpečným se stává až zpracovaný cukr. Kamenem úrazu je množství, v kterém ho konzumujeme v průmyslově vyráběných potravinách.

Vhodným krokem k nápravě úzkosti a výkyvů nálad může být zamyšlení se nad svým životním stylem a stravou. Žiji uspěchaný život? Nestíhám snídani, obědvám balení sušenek a k večeři si vyzvedávám jídlo ve fastfoodu? Při každé příležitosti sahám po tabulce čokolády? Možná je na čase zkusit tyto návyky lehce upravit. Snížit počet čokolád v měsíci a pokusit se dodržovat vyvážený jídelníček.

Kromě jídla působí na redukci úzkosti a snížení kortizolu i fyzická aktivita. Tu můžete praktikovat v podobě svižné chůze při procházkách nebo plavání. Jako bonus pohyb odbourává i stres. Podobné pozitivní účinky má i meditace, která se v současnosti velmi rychle rozmáhá a zkoušet ji můžete začít i doma za pomoci videí na internetu nebo aplikací v mobilních telefonech.

Jestli se o takový životní styl již snažíte a stále na sobě cítíte tíhu úzkosti, je dobré zajít za odborníkem psychiatrem nebo psychologem, kteří vás vyslechnou a následně vám pomohou s úzkostnými stavy bojovat. Prostředky pro zvládnutí úzkosti jsou psychoterapie nebo léčba za pomoci léků, která uleví od nejtěžších příznaků.