24. 7. 2024
Opakovaná selhání v intimních vztazích, strach z odmítnutí a bolesti s tím spojené, vnímání svého života jako chyby a prokletí. Takhle se prožíváme, když uvízneme ve slepé uličce. Naše chyby však mohou být královskými dveřmi, skrze něž se dostaneme z uličky ven. Mohou nám pomoci najít hlas, který byl v dětství umlčen a který chce zaznít, abychom porozuměli sami sobě a našim vztahům. Své nitro a srdce přitom nechápejme pouze jako metaforu. Při vytváření pocitu bezpečí a láskyplného života hraje významnou úlohu náš autonomní nervový systém.
Úkolem rodiny je vytvořit prostor bezpečí, přijetí a radosti. Pro dítě v jeho zranitelnosti je to základní zdroj nejen tělesné výživy, ale i vztahového sycení. V prvních asi dvou letech si v kontaktu s prostředím buduje základní neurobiologické kameny pro vztahovou vazbu ke světu a zhruba do pěti let skrze širší sociální kontakt staví podlaží pro svou budoucí identitu.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné