Kolikrát jsme si vyslechli, že méně je mnohdy více, a přesto tuto moudrost stále úspěšně ignorujeme. Mluvím i o sobě, nejsem výjimkou, spíš zářným příkladem. A tak se stále častěji sama sebe ptám: Jak žít a nebát se, že se jednoho dne ohlédnu zpět a budu překvapená z podoby své životní trajektorie? Co když spatřím všechno, co jsem přehlédla, promeškala či kde jsem se unáhlila? A budu úporně hledat smysl svojí cesty a odpověď na otázku, jak jsem se sem vlastně dostala?