Tíha na duši

„Nikdo mě nebude poslouchat. Nestojím za pozornost. Když začnu mluvit, akorát plácám blbosti a lituju se. Na světě je plno lidí, kteří to mají o moc těžší než já. Nemůžu nikoho obtěžovat svými starostmi.“ Všechny tyhle věty bolí. Ani nedohlédnu, jak moc bolí takového klienta nebo klientku, ale bolí i mě. Bolí mě, když před sebou vidím někoho, kdo si myslí, že nemá právo mluvit o tom, co ho trápí a tíží. Přesto takových lidí potkávám ve své pracovně až příliš. A právě takovým lidem bych ráda věnovala dnešní článek – protože ne všichni narazí na někoho hodného, chápajícího a přijímajícího. Ne všichni vyhledají psychologa. Mnoho z nich uzamkne své emoce hluboko dovnitř sebe. Nemají odvahu mluvit, protože jim nikdy nikdo nenaslouchal, nebo proto, že se v minulosti setkali s odsouzením a nepochopením.