K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Umět si vybrat

Jak poznat svou pravou životní cestu? Spokojený a naplněný život se opírá o tři pilíře.

Monika Stehlíková

Monika Stehlíková

2. 1. 2015

Člověk od nepaměti toužil po štěstí, chtěl vědět, jak takového stavu docílit a co je podmínkou spokojenosti a radosti. Každá epocha měla své odpovědi a svoji filozofii. Recept pro současného člověka je podle Martina Seligmana, zakladatele pozitivní psychologie, v teoretické rovině relativně jednoduchý, je jen potřeba spojit tři podmínky: pozitivní prožitky, smysluplnost činností a flow.

Poslední dvě souvisí se seberealizací člověka. Chce-li člověk být v životě skutečně spokojený a šťastný, klíčová pro to bude právě jeho seberealizace. Bez toho bude život jen sledem pomíjivých pocitů štěstí, většinou příjemných smyslových zážitků, ale bez hlubšího pocitu naplnění.

Filozof Martin Heidegger řekl, že člověk je příslib možností, to znamená: co si zvolí, kým se stane, co udělá. K těm možnostem patří soubor předpokladů, jako je potenciál, dovednosti, ale i motivace, aspirace, přání a (skryté) touhy. Důležité pro seberealizaci je převést tyto předpoklady v realitu, v činnost, zkrátka je použít, využívat je. Součástí je práce na sobě, úsilí a vytrvalost.

Cesty seberealizace jsou různé. Neexistují žádná vnější měřítka úspěšnosti, indikátorem je právě pocit štěstí a spokojenosti, který ji doprovází a je jejím výsledkem. Stejně jako to, zda budeme něco považovat za pozitivní, nebo naopak negativní prožitek, je do určité míry subjektivní, tak i pocit smysluplnosti a prožitku flow v činnostech je ryze individuální.

Baví mě to, co mi jde

Chceme-li zažívat naplnění a spokojenost, musíme se ptát především sami sebe, co pro nás osobně znamená seberealizovat se: co opravdu umíme, k čemu jsme vybaveni, co nás opravdu baví, jaká činnost nám přináší radost. Když mluvíme o seberealizaci, nemáme na mysli za každou cenu velké věci, něco grandiózního, výjimečného, co vykonáme – může se jednat o každodenní, dokonce banální věci.

Nutným předpokladem pro seberealizaci je umět si vybrat ze všech možností, které máme. Zvlášť v dnešní době můžeme mít pocit, že máme téměř nekonečné možnosti, že musíme v životě všechno stihnout, všechno zažít, případně ještě všechno sdílet na sociálních sítích. Jsme k tomu také neustále vybízeni všudypřítomnou reklamou.

Tento tlak společnosti musíme překročit a zeptat se sami sebe, jací jsme, co umíme, co nám dělá radost, jaké jsou naše přání a touhy – a co chceme dělat. Většinou totiž to, co nám jde, nás baví, a to, co nás baví a dělá nám radost, nám i jde. A je to právě volba, co vytváří naši osobnost, jak říkal už filozof Søren Kierkegaard.

Musíme tedy za své rozhodnutí převzít zodpovědnost, nespoléhat se pouze a jedině na doporučení ostatních. Velmi výstižně to kdysi pronesl Steve Jobs před studenty, když řekl: „Nedopusťte, aby hlas vyjadřující mínění druhých přehlušil váš vlastní vnitřní hlas. Nejdůležitější je mít odvahu jít za tím, co vám velí srdce a intuice. Nějak už vědí, čím se chcete opravdu stát.“ Tím se na druhou stranu nemíní, že takové projekty musíme dělat samostatně – naopak pomoc a podpora ostatních nebo spolupráce s nimi bývá nezbytná.

Pokud to poznat nedokážeme, nespěchejme. Dejme si čas, dělejme postupně, co nás baví, a to nás přivede k dalším zkušenostem a nápadům, až si nakonec jisti budeme. Jedním z indikátorů toho, že jsme na dobré cestě, je právě to, že při tom aspoň občas zažíváme flow.

Stav plynutí

30. dubna. – 5. května 2019

Otevřené vztahy (seminář)

Pavel Špatenka

Byl to americký psycholog Mihaly Csikszentmihalyi, kdo zjistil, že člověk zažívá pocit skutečného štěstí v tzv. autotelických činnostech, při kterých vzniká flow. Flow neboli tok, tak jak ho definoval, znamená, že jsme do činnosti (ať už je to naše práce, koníček, chvíle s přáteli či cokoli jiného) plně absorbovaní, že jsme do ní ponořeni a toto ponoření nám přináší radost.

Flow často zažívají třeba hudebníci, kteří svoji práci milují, výborně ji umí a dokážou se jí naplno oddat, přičemž se jedná o silný a ničím nenahraditelný prožitek. Předpokladem pro vznik flow je vysoká schopnost pozornosti a vysoká míra aktuální koncentrace. Roztěkaná mysl naproti tomu bude uskutečnění flow neschopna.

Koncentraci a pozornost lze ovšem trénovat různými technikami, v současné době je nejrozšířenější z nich meditace mindfulness, ale trénovat můžeme při jakékoli činnosti, které budeme věnovat plnou pozornost, nenecháme se z ní vyrušovat ani od ní nebudeme sami stále odbíhat, ať už skutečně, nebo jen v myšlenkách.

Podle psychologa Roberta Laffonta se život díky autotelické zkušenosti dostává do jiné úrovně, kde nudu nahradí nadšení, pocit pasivity a odcizenosti vystřídá osobní angažovanost a hlavně kde psychická energie není zaměřena na dosažení externí odměny, ale je využita pro osobní růst.

Pokud takovou činnost nebo takové činnosti objevíme a navíc nám budou připadat smysluplné, jsme na nejlepší cestě ke šťastnému a spokojenému životu i k pocitu skutečného naplnění.

K tématu doporučujeme:

Rozhodujete se mezi dvěma vztahy. Mezi dvěma pracovními nabídkami. Mezi dvěma a více možnými budoucnostmi. Řešíte dilema, zásadní rozhodnutí života. Myslíte si, že právě teď se rozhoduje o vašem úspěchu a o vašem štěstí. Ale mýlíte se. Psychoterapeut Michal Mynář vysvětluje velký omyl, kterému podléháme na důležitých křižovatkách života, ve videosemináři Jak se rozhodnout?

Když se chceme správně rozhodnout v zásadní životní otázce, ozve se strach. Co když uděláme chybu? Co když už to nepůjde vrátit? Unesu důsledky svého rozhodnutí? Jak často se v životě rozhodujete na základě touhy a jak často se podřizujete strachu? Odpovědi vám pomůže najít článek 10 pravidel pro správné rozhodování…

Diskuse 0