Naše audiobooky
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Ilustrace: Felicia Forte

Už se jen hádáme

Partner má právo vědět, co se ve vás děje. Dáváte mu tak šanci se na vztahu podílet.

21:49
Aneta Langrová

Aneta Langrová
Psycholožka

17. 5. 2021

Ty mě vůbec neposloucháš! Ty mi nikdy s ničím nepomůžeš! Zase jsi neuklidil nádobí! Ty se mě vůbec nesnažíš pochopit! Nechápu, jak můžeš takhle trávit čas! Ty jsi ještě neuvařila večeři? Co celý den děláš, prosím tě? Proč mě nikdy nepodpoříš? Proč chodíš vždycky tak pozdě? Ty jsi ještě nenakoupila? Nechápu, co máš zase za náladu!

Zní vám tyto věty povědomě? Slýcháte je? Říká vám je partner? Pokud ano, velmi pravděpodobně vás rozčilují stejně jako mnoho jiných lidí. Zvlášť když slyšíte tón, kterým jsou proneseny: obviňující, urážející, úkolující, útočný. A hlavně častokrát vyvolávající hádku. Pár slov, které mají sílu v nás vzbudit vlnu emocí od vzteku po lítost, smutek i strach. Stačí tón partnerova hlasu a začíná konflikt, hádka, na jejímž konci bychom ideálně měli situaci vyřešit. Nejlépe kompromisem výhodným pro obě strany.

Už když tato slova píši, tuším, že mnoho z vás se jen ironicky pousměje. V partnerství se častokrát děje pravý opak. Hádky se opakují na stejná témata, vytahují se zbytečnosti nebo minulost. Zůstává pachuť prohry, kdy víme, že omluvit se musí druhá strana. O věcech se nemluví a nechávají se vyhnít. Častokrát se hádáme mlčky, pasivní agresí. Někteří nemají spory rádi, a tak v duchu trpí a zuří. Otevřený konflikt je ale na spadnutí.

Ráda bych na úvod zmínila důležitou věc, a to, že konflikt či hádka ve vztahu je zcela normální. Je v pořádku si čas od času uvědomit, že nejsme spokojeni se stávající situací a že potřebujeme nastavit nová pravidla hry. Už se nám nelíbí, jaký stylem se ostatní členové domácnosti podílejí na domácích pracích nebo že partner chodí příliš pozdě domů z práce, že přistupuje jinak k výchově dětí, že nechává nepořádek v koupelně, že nemáme žádný čas pro sebe, že se cítíme odstrčení na poslední místo a tak dále.

Můžeme cítit potřebu se vymezit, sdělit druhému, že je něco, co nám vadí, co se nám nelíbí. Nicméně když se rozhodneme pozměnit svoje hranice, zcela jistě se dotkneme hranic těch druhých. Pokud ze sebe sejmeme některé povinnosti, nejspíše budeme chtít, aby je vykonal někdo jiný. Budeme vznášet požadavky, komentáře, prosby, aby se stala změna. Aby partner či partnerka začali dělat něco jinak. To se ne vždy musí setkat s pochopením.

Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.

Otevřete si přístup k celému obsahu Psychologie.cz.
Je v něm víc, než si myslíte. Stejně jako ve vás.

Jsem předplatitel: přihlásit se

Co s předplatným získáte?

  • Přístup k tisícům článků
  • Audio verze článků
  • Autorské a tematické audiobooky
  • Videozáznamy přednášek a online kurzy
  • Poradnu vedenou odborníky
Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.