20. 9. 2023
Jak už jsem mnohokrát psala, pocházím z rodiny, kde všichni výborně uměli malovat čerty na zeď, a sama vystřihnu pekelnou fresku během chvilky i poslepu – přesně vím, co všechno by se mohlo stát a pokazit. Pozitivním aspektem takového přístupu je moje extrémní opatrnost. Od některých kamarádek hopkajících většinu času radostně světem a občas ztrácejících nejen klíče a úspory, ale také ideály, si často vyslechnu: „Ty se máš, ty máš tak klidnej život!“ Vlastně reálně mám, ale přesto odhaduji, že jsem ve srovnání s nimi za život určitě vyplavila trojnásobné množství stresových hormonů. Opravdový klid totiž nezažívám ani na dece u rybníka – radary pořád v pohotovosti, peněženku i doklady na dohled. Prostě vždycky je něco za něco!
Knihu švédského psychiatra Anderse Hansena Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře jsem si pořídila v naději, že v ní najdu odpověď zejména na extrémní nárůst psychických poruch v posledních desetiletích. Ale kromě toho jsem objevila další důvod k sebepřijetí. Autor totiž zkoumá, proč lidské neurologické nastavení v moderním světě tak často trpí. Takže jsem prostě pořád lovkyně a sběračka!
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné