Vděčnýma očima

I v těžkých dobách můžeme cítit vděčnost. Právě tehdy ji potřebujeme nejvíc.

13:15
Aneta Langrová

Aneta Langrová
Psycholožka

21. 10. 2024

Často se u kamarádů, známých, u klientů a nakonec i sama u sebe setkávám se splínem a myšlenkou: „Proč to mám tak špatně? Proč se nedokážu změnit, když ostatní jsou v pořádku? Všichni jsou v pohodě, jen já musím mít takové starosti. Proč se to děje jenom mně?“ A tak hned na úvod řeknu: Nejste sami v těžkostech, které právě zažíváte. Nejste jediní, kdo má pocit, že život není žádný med. Vlastně je tomu spíše naopak. Divné by bylo, kdyby nás nějaká životní oblast netrápila.

Aneto, nepiš o tom. Vymysli si jiné téma, běželo mi hlavou při přemýšlení o novém článku. Tohle nikoho nezaujme. Akorát čtenáře naštveš. Piš o vztazích, o smyslu, o zpomalení. Tohle bude třaskavé… Ale každý můj myšlenkový pokus o jiné téma je přehlušen původním nápadem. Tématem, které mě během posledních týdnů často provází. Tak nepůjdu proti tomu a začnu:

Články k poslechu

Jak zabít naději?

Nechce mě. Jak se odpoutat od představy, že se to třeba někdy změní?

19 min

Síla duše

Co nám umožňuje odpoutat se od těžkostí, které nás potkaly, a znovu vzlétnout?

15 min

Vyhasínání

Láska definitivně končí teprve ve chvíli, kdy se dokážeme vzdát i své bolesti.

10 min

Deštník proti strachu

Panická ataka člověka nezabije, přesto nezaškodí naučit se jí předcházet.

13 min

Nikde nezapadám

Rodíme se s jedinečnou kombinací nadání a nesnesitelnosti. Jak najít své místo?

14 min

21. 10. 2024

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.