Snad každý viděl Forresta Gumpa a zná průpovídku o životě, který je jako bonboniéra. Světová i česká kinematografie ale ukrývá řadu málo známých lahůdek, jež vám toho o lidech a jejich duších prozradí ještě víc.

Některé ji po svěrákovsku pohladí, jiné ji nechají zmučenou a na pár hodin nebo dnů neschopnou vrátit se do normálního světa. Všechny má cenu vidět, pokud chcete líp porozumět sami sobě i lidem okolo vás. 

Rocky Balboa

Šestý Rocky? To bude hrozná kravina, říkal jsem si, když jsem šel do kina jen pro to, aby nepřišel nazmar volňásek. A vida: asi nikdy jsem neviděl film, který by člověku tolik dodal vůli bojovat proti nepřízni osudu.

Vysloužilý boxer Rocky Balboa žije v ústraní, stará se o malou restauraci, je vdovec a trápí ho, že na něj syn zapomíná. Pak přijde nečekaná nabídka na ještě jeden velký exhibiční zápas.

Je jedno, jak utkání dopadne – důležité je to, že si díky filmu ověříte, kolik se v člověku může skrývat síly. „Není to o tom, jakou pecku umíš dát. Je to o tom, jak velkou pecku můžeš dostat a ještě jít dál,“ říká Rocky v jedné z nejlepších scén svému synovi. Doteď si na to často vzpomenu.

Jaro, léto, podzim, zima… a jaro

Jihokorejská filmová báseň se odehrává v malém klášteře uprostřed přírody, v němž osamělý mnich vychovává malého chlapce. Z toho se navzdory moudrému učiteli stane trapitel zvířat, mladý rebel, pak i zločinec, a dostane se na dlouhé roky do vězení.

Když se po propuštění vrací na ostrov, mnich je už mrtvý. Propuštěný trestanec se věnuje práci a meditaci uprostřed korejské přírody. V samém závěru filmu mu pak mladá maminka předá do péče docela malé dítě. To brzo povyroste a začne trápit zvířata… Kruh ročních období a lidských osudů se uzavírá. 

Jaro, léto, podzim, zima… a jaro je působivě jednoduchý film, který překvapivě nesklouzává ke kýči ani k nějakým krásným prázdným rádobyfilozofickým závěrům. Na DVD si ho už bohužel objednáte jen za zahraničí, snímek byl ale v české kinodistribuci, takže na něj možná narazíte v nějakém malém artovém kině.

Útěk do divočiny

"Štěstí je jen tehdy skutečné, je‑li sdílené,“ zapisuje si na konci dvě a půl hodiny dlouhého snímku Christopher McCandless, jeden z nejslavnějších amerických poustevníků. Příběh mladého rebela, jenž na přelomu 80. a 90. let utekl od rodiny, zaujme fantastickými záběry na americkou přírodu a hudbou Eddieho Veddera ze skupiny Pearl Jam. Pokud ale máte rádi akci, hrozí, že si zíváním vyvrátíte čelist.

Vertigo

Nelze psát o filmech zabývajících se lidskou duší a nezmínit Alfreda Hitchcocka. Proč právě Vertigo? Pokud se zajímáte o psychologii, najdete v něm spoustu zajímavých motivů: strach z výšky podmíněný tragickým zážitkem, posedlost dvojnicí mrtvé milenky, halucinace, závratě. Všechno se daří Hitchockovi podat tak sugestivně, že budete na rozuzlení příběhu zírat stejně nevěřícně jako hlavní postava. DVD s českými titulky koupíte za zhruba tři stovky. Dobrý poměr ceny a intenzity mrazení v zádech.

Jmenuju se Earl

Zpestříme si seznam jedním komediálním seriálem – shodou okolností ho právě vysílá Prima Cool. Zachycuje bizarní postavy jižanského amerického městečka – podvodníky, prostitutky, zoufalce bez práce a bez koníčků. Mezi nimi ční jako morální velikán bývalý zlodějíček Earl, který vyhrál v loterii milion dolarů, ale vzápětí jej srazilo auto a přišel o tiket. Od té doby chodí po městě se seznamem špatných skutků, které kdy udělal, a snaží se je odčinit. Scenáristům se fantasticky daří ukazovat, jak může malá křivda už na základní škole změnit postavám celý život k horšímu, a jakou fušku pak dá napravit to.

Kromě toho, že jde o jeden z nejvtipnějších seriálů, které u nás můžete momentálně vidět, se můžete pokochat panoptikem psychologicky zajímavých postav a zároveň si zahřát duši vědomím, že (alespoň v seriálovém světě) karma funguje. Earl totiž svůj loterijní lístek brzo po prvních dobrých skutcích najde – to mu ale nezabrání s gustem dál pokračovat v odčiňování lumpáren.

Klub rváčů

Je chlap chlapem, když ho víc než sex baví katalogy IKEA? Hlavní postavě je kolem třicítky a právě hledání odpovědi na podobné otázky ho zamotá do neuvěřitelné spirály násilí, spikleneckých spolků a teroristických akcí.

Klub rváčů je mimořádně zábavný film se skvělou hudbou, perfektním hereckým výkonem Brada Pitta a hlavně nečekanou pointou. Není to klasický zástupce unylých psychologických snímků z nočního filmového klubu, ale střemhlavá jízda do nitra jedné zmatené duše. Třeba v ní najdete kousek sebe sama.

Strašáci

Ve druhé polovině článku se zaměříme na další filmy, jež vám ukážou odvrácenější stránky lidské mysli. Americký režisér Sam Peckinpah natočil na začátku 70. let thriller s tehdy ještě mladým Dustinem Hoffmanem v hlavní roli vysokoškolského učitele, který odjíždí z násilím prolezlého amerického města na britský venkov. V tu chvíli vědec netuší, že se z něj během pár týdnů bude muset stát monstrum, bránící svůj dům před ožralými agresivními vesničany pomocí zbraní, nad nimiž by i Jan Žižka kroutil hlavou.

Strašáci mě okouzlili mírou cynického humoru a tak dramatickým koncem, že skoro nesnese srovnání s běžnou hororovou produkcí. Hlavně na ně nemůžu zapomenout pro fantastický vývoj hlavní postavy, která během dvou hodin nenápadně ušla cestu od extrémní zbabělosti k animální agresivitě. A co víc: pochopíte, že surové zvíře bránící svoje hnízdo se ukrývá nejspíš v každém z nás.

Dlužno dodat, že český distribuční název není přesný, originál „Slamění psi“ totiž odkazuje na dva a půl tisíce let staré moudro čínského filozofa Lao‑c': „Nebe a země neznají lidskost, zacházejí s myriádami tvorů jako se slaměnými psy.“

Strašáky si můžete objednat na DVD bez titulků a dabingu ze zahraničí, anebo počkat, až zas poběží v televizi. V poslední třech letech se to stalo tuším dvakrát.

Mechanický pomeranč

Veledílo Stanleyho Kubricka, natočené v roce 1971, popisuje dospívání podivně oblékaného a ještě podivněji mluvícího úchyla se zálibou v poslouchání Beethovena a znásilňování. Po několika excesech narazí na stopku v podobě experimentální léčby, která z něj udělá beránka, neschopného ublížit mouše. Ukáže se ale, že pak nemá šanci přežít v moderní společnosti. Člověk, který si nemůže svobodně vybrat mezi konáním dobra a zla, přestává být člověkem.

Mechanický pomeranč je úžasná podívaná plná scén, na něž odkazuje řada novějších filmů nebo seriálů. Možná vás překvapí tím, jaké sympatie si vytvoříte k adolescentnímu tyranovi.

DVD koupíte za tři stovky. Doporučit můžu i literární předlohu, přeloženou do češtiny.

Antikrist

Lars von Trier poslal loni do kin jeden z nejodpornějších filmů, který kdy budete mít možnost vidět. Muž a žena se v něm na odlehlé horské chalupě snaží přenést přes smrt jediného dítěte. Namísto smíření přijdou děsivé vize, výlevy násilí a konec, u něhož budete schovávat hlavu do dlaní. Anebo rovnou hlavu do záchodové mísy.

Proč Antikrista doporučuji? Trier při jeho přípravě trpěl záchvaty deprese a poprvé jsem při sledování nějakého filmu aspoň částečně pochopil, jak mučivé je žít s tímto psychickým onemocněním. Pokud máte pořád předsudek, že deprese je přece jen špatná nálada, že stačí víc chodit na vzduch, přetrpte si dvě hodiny u Antikrista a zapomenete na sluníčkové rady.

Na film ještě můžete narazit v kinech na malých městech, brzy pravděpodobně vyjde na DVD. 

Der Leuchtturm (Maják)

Nakonec ještě tip na skoro neznámý, ale přesto nezapomenutelný snímek, který v roce 1972 natočil v rakouském exilu český režisér Vojtěch Jasný, tvůrce neveselé pohádky Až přijde kocour anebo mistrovského díla Všichni dobří rodáci.

Film popisuje dva roky, jež musí trestanec strávit na odlehlém majáku výměnou za odpuštění mnohaletého trestu vězení. Jen málo snímků popsalo šílenství samoty tak dobře jako právě Maják. Po jeho zhlédnutí budete vděční za to, že se můžete pohybovat mezi lidmi a že vám nad hlavou po několik mlhavých dnů nehučí siréna.

Maják v Česku nevyšel na DVD, proto budete muset počkat, až se ho Česká televize uráčí zařadit do programu Filmového klubu nebo až nějaký nadšenec získá kopii pro nejbližší artové kino.  

Jaké filmy nebo filmové scény se nejvíce dotkly vaší duše?