25. 5. 2023
I když vyrosteme, naše dětství je pořád s námi. Někteří vzpomínají na hezké dny, které se svými rodiči prožili. Jiní v sobě bojují se vzpomínkami, které se spíše vynořují proti jejich vůli. Slyší svoji matku, otce nebo prarodiče, kteří k nim promlouvají přísným hlasem a posuzují je, či dokonce odsuzují za jejich nedostatečnost. Za selhání. Za odchylky od normy. Svým pohledem prozrazují, že se za ně stydí a nechápou je.
Tak moc bych si přála slyšet: „Šárko, neboj, vůbec na tom nezáleží,“ vypráví mi klientka. Kdyby jen jednou řekli: „Nic se neděje, když to nebudeš mít hotové, když nebudeš nejlepší, když neuděláš školu.“ Já vlastně i pochybuju, že by mě vůbec měli rádi. Bez výsledků pro ně nejsem dost. No není to hrozný?
Pokračovat ve čtení
Odemknout článek e-mailem
zdarma pouze tento článek.
Skvělé, článek je odemčen.
Odkaz jsme vám poslali na e-mail.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné