I když vyrosteme, naše dětství je pořád s námi. Někteří vzpomínají na hezké dny, které se svými rodiči prožili. Jiní v sobě bojují se vzpomínkami, které se spíše vynořují proti jejich vůli. Slyší svoji matku, otce nebo prarodiče, kteří k nim promlouvají přísným hlasem a posuzují je, či dokonce odsuzují za jejich nedostatečnost. Za selhání. Za odchylky od normy. Svým pohledem prozrazují, že se za ně stydí a nechápou je.