Vztahová bolest

„Celoživotně si přijdu divná a nevím, co se sebou,“ napsala nám do redakce 38letá Markéta. „Málokdo by to do mě řekl. Jsem matkou, snad ne úplně nejhorší. Nejdou mi ale vztahy. S partnerem jsem rok a poprvé cítím k muži hlubokou lásku – byla jsem nadšená, že jsem toho schopná, a zažívala doslova nadpozemský stav. Bohužel poslední týdny mám totální propad, tendence k rozchodu, protože mám pocit, že se se mnou partner stejně rozejde, nejsem pro něj dobrá… Ujíždějí mi nervy, neumím udržet emoce, dávám vinu jemu, vyčítám. Bojím se, že to zkrátka nevydrží a odejde. Tak bych to měla udělat první, říkám si, ať to tolik nebolí a ať si může najít někoho normálního. Vzápětí cítím šílené výčitky, protože to vlastně nechci udělat… Navíc nedokážu rozlišit, co je reálný problém a co je jen v mé hlavě.“