Vztahové dusno

Každý z nás to zná: dusno bývá předzvěstí bouře. Všechno utichne, život jako by se úplně zastavil, místo klidu však pociťujeme opak. Ve vztazích občas prožíváme něco podobného. Nastává ticho. Tohle ticho nás ale nějak znervózňuje, ani nevíme proč. Bouřky se spousta z nás bojí. Nevíme, jak se při ní chovat, máme strach, aby nás nezasáhl blesk. Není divu – mohlo by to být zničující. Pokud nastane dusno doma, míváme to podobně. Tušíme, že je předzvěstí nějaké katarze, často však vůbec nevíme, kde se vzalo a v co může vyústit. Zůstáváme paralyzovaní. Tím, co nás dusí, je pocit vlastní bezmoci.