Vysoce citliví lidé často dlouho nevědí, že se cítí jinak a prožívají svět jinak, protože opravdu jiní jsou. Jejich reakce na svět nejsou přehnané, přespříliš emocionální, přecitlivělé. „Handicap“ vzniká až v relaci s jejich okolím.
Při psaní tohoto textu se potýkám se značnou vnímavostí k určitým typům podnětů a spotřebou energie na jejich zpracování. Nemohu se soustředit, dokud nenastanou pro mne ideální podmínky: nebudou žádné jiné úkoly k řešení, v hlavě nepoběží jiné téma přitahující mou pozornost, v nejbližším okolí nebudou žádné další osoby, hlasité zvuky, pachy, vůně, nebude mne tlačit oblečení ani čas. Budu pár dní dobře usazená ve svém biorytmu s dostatkem spánku, vhodného jídla, vycházek do přírody, s minimem vzruchů, sociálnem staženým na nulu. Jsem vysoce citlivá na podněty z prostředí. Narodila jsem se tak.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné