23. 2. 2015
Slova nás obklopují téměř nepřetržitě, nejen ve světě vnějším, ale i v tom vnitřním. Přemýšlíte někdy nad tím, jaký je jazyk vašeho nitra, jestli je váš vnitřní život opravdu obohacující? Jste-li přemýšlivý introvert, asi si řeknete, že rozhodně ano. Ale je tomu opravdu tak? Nenahrazuje kvantita kvalitu, neomíláte stále to samé? Stejná slova, stejné fráze, stejné černobílé soudy? Slovo nás může léčit, ale může nám způsobit i nejhlubší zranění. Slovo má konstruktivní moc. Slovo dokáže zázrak změny.
Asi nikdo z nás by si nepřál, aby někdo druhý slyšel monolog odehrávající se v naší hlavě. Ponechme nyní stranou, co si říkáme o druhých, a zastavme se u toho, jak smýšlíme sami o sobě. Mnoho z nás by si nedovolilo mluvit s nikým druhým tak, jako mluvíme sami se sebou. Kolikrát denně si něco vytýkáme, kritizujeme se či si dokonce nadáváme? A kolikrát se pochválíme?
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné