Foto: Film Přelet nad kukaččím hnízdem, 1975

Značkování

Chování druhých máme ve zvyku interpretovat tak, abychom ze srovnání sami vyšli lépe.

Stanislava Ševčíková

Stanislava Ševčíková
Psychoterapeutka

13. 6. 2017

Jak vnímáme druhé v jejich odlišnosti? Máme jako členové společnosti, rodiny či pracovního kolektivu svůj podíl na tom, jak se chovají druzí? Podívejme se, jak tuto otázku reflektuje teorie labellingu neboli nálepkování a také systemická terapie.

Teorie labellingu říká, že pokud někoho označkujeme a vnímáme jako... (doplňte sami), tak se k němu tímto způsobem také chováme. V důsledku mu jako skupina či společnost nedovolíme, aby se choval jinak, než jak ho vnímáme – minimálně tím, že všechno, co nezapadá do naší představy o něm, prostě „nevidíme“.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Od všeho utéct

Péče o děti vytahuje na povrch stíny z naší minulosti. Jak se s nimi vypořádat?

13 min

Jak opouštět své sny

Všechno už v životě nestihnete. Nemá smysl rvát to silou. Učme se pouštět.

12 min

Čtení pocitů

Přestaňte své prožitky rozebírat. Naslouchání signálům z nitra vypadá jinak.

7 min

Panovačné dítě

Děti si potřebují osahat svou sílu. A poznat, kde jsou její hranice.

13 min

Jsem nejhorší

Srovnávat se neustále s okolím našemu sebevědomí nepomáhá. Co tedy?

12 min

13. 6. 2017

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.