Foto: Film Přelet nad kukaččím hnízdem, 1975

Značkování

Chování druhých máme ve zvyku interpretovat tak, abychom ze srovnání sami vyšli lépe.

Stanislava Ševčíková

Stanislava Ševčíková
Psychoterapeutka

13. 6. 2017

Jak vnímáme druhé v jejich odlišnosti? Máme jako členové společnosti, rodiny či pracovního kolektivu svůj podíl na tom, jak se chovají druzí? Podívejme se, jak tuto otázku reflektuje teorie labellingu neboli nálepkování a také systemická terapie.

Teorie labellingu říká, že pokud někoho označkujeme a vnímáme jako... (doplňte sami), tak se k němu tímto způsobem také chováme. V důsledku mu jako skupina či společnost nedovolíme, aby se choval jinak, než jak ho vnímáme – minimálně tím, že všechno, co nezapadá do naší představy o něm, prostě „nevidíme“.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Jak nemyslet na práci

Abychom si doma opravdu odpočinuli, potřebujeme se od práce odpoutat psychicky.

9 min

Tři procesy zrání

Jak jsou na tom s psychickým dospíváním vaše děti? A kam jste došli vy sami?

12 min

Kde je moje doma?

Když v životě ztrácíme půdu pod nohama, terapie nám dává pocit jistoty a bezpečí.

11 min

Dárkomluva

Jazykem darů dáváme najevo, co k druhým cítíme. Umíte jím hovořit?

10 min

Všechno se dá vyřešit

Věta z motivačních příruček je pravdivá. Měla by ale dodat, že to nepůjde samo.

12 min

13. 6. 2017

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.