Vyhledal jsem si zápisky z individuálních terapií s teenagery a rodinných sezení za poslední tři roky, kde se objevuje téma nudy, nezájmu o aktivní trávení volného času a nespokojenosti se životem dospívajícího. Samotného mě překvapilo, kolik jsem podobných sezení absolvoval.

O generaci adolescentů se říkávalo, že jsou kritičtí, rozzlobení, nespokojení, experimentující… Ale proč znudění? A proč tyto pocity narůstají právě v dnešní době, kdy je tolik možností, jak aktivně trávit volný čas? Proč dospívající nevidí, čemu všemu je dnes možné se věnovat? Teď jako bych citoval rodiče, lomící nad svými velkými dětmi rukama. A jejich synové a dcery na to odpovídají: „Vy tomu prostě nerozumíte.“