Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Ztráta práce jako příležitost

Kdy jindy budete mít tolik času pro sebe než v době, kdy nemusíte chodit do zaměstnání?

David Vaněk

David Vaněk

20. 11. 2014

Ztráta práce a hledání nové je náročný proces zasahující naši identitu a sebehodnocení. Čím výše stojí práce v našem žebříčku hodnot, tím hůře se vyrovnáváme s její ztrátou. Ale těžké je to bez výjimky vždy.

Ludmila pracovala jako účetní. Každý den po dvacet osm let chodila do stejné kanceláře, uvařila si kávu a zahájila den malým rozhovorem s kolegy, aby se vzápětí vrhla na stohy formulářů patřících k její agendě ve velké papírně. Kancelář, kde měla po léta svůj hrnek na kávu a fotky rodiny na pracovním stole, považovala za svůj druhý domov zcela automaticky.

Předplatné na zkoušku

Na video Dalibora Špoka Jak najít práci
se teď můžete podívat zdarma.

Jako účetní samozřejmě věděla o nepříznivé situaci, v níž se papírna nacházela, stejně jako věděla o nutnosti snížit stav zaměstnanců. Navíc téměř každý den slyšela příběhy podobné jejich továrně ve zprávách. Přesto ji překvapilo, když jí jednoho dne ředitel s bolestným úsměvem na tváři a vysvětlováním transformačního procesu, v němž se firma nachází, předal výpověď.

Tak se paní Ludmila na prahu padesátky stala poprvé v životě nezaměstnanou. Vstávala denně v půl šesté, tak jako po celých předchozích osmadvacet let, vypravila do práce manžela, umyla nádobí, zapnula televizi a po dvanácti hodinách ji zase vypnula. Mezitím seděla v křesle a propadala se do beznaděje, zoufalství a pocitu zbytečnosti. Po dvou letech neúspěšného posílání životopisů se ocitla v psychiatrické ambulanci a poté v lékárně s předpisem na antidepresiva v ruce. 

Čím více lidí bude vědět o tom, že hledáte práci, tím více nápadů, tím více zdrojů informací o volných místech… a nakonec i tím více podpory ve chvílích, kdy se utápíte v marnosti.

Banální příběh, který na nás denně vyskakuje z médií. Česká republika je v současné době plná paní Ludmil, Marií nebo pánů Jaroslavů či Josefů, kteří několik let před důchodem přišli o práci, stejně jako jsou regály knihkupectví plněny příručkami o tom, jak uspět u přijímacích pohovorů. Pro podporu návratu lidí do pracovního procesu vznikají různá centra, neziskové organizace a projekty. Přesto se některým lidem práci nalézt stále nedaří. 

Příčin může být více. Můžete být málo perspektivní (přeloženo: je vám padesát a více let), málo flexibilní (přeloženo: máte malé děti), málo kvalifikovaní (přeloženo: jste absolvent), můžete mít také „nesprávnou“ barvu kůže, neumíte se „prodat“, míst je málo, žadatelů o zaměstnání mnoho… a tak dále, možností je bohužel nespočet. 

Hledání práce – co je dobré vědět

Dobrá tedy, řekne si člověk, který je na místě paní Ludmily – o práci jsem přišel, ale co mohu udělat lépe, abych ji znovu našel? Zvládnu to sám, nebo mám někoho požádat o pomoc? A případně koho? 

V současné době existují organizace, které se cíleně zabývají podporou nezaměstnaných lidí při jejich snaze o návrat na pracovní trh. Jejich pomoc je zpravidla bezplatná a dohledatelné by měly být na internetu nebo by o nich měli vědět pracovníci úřadů práce. Jejich funkcí je podpora, nikoli přímé zprostředkování práce, jak si někdy myslí lidé, kteří takové organizace kontaktují. 

Pracovní tým takové organizace tvoří často sociální pracovníci či kariérní poradci a někdy také psychologové. Jejich úkolem je pomoci vám s úpravou životopisu tak, aby odpovídal požadavkům potenciálního zaměstnavatele, hovořit s vámi o představě práce, kterou máte, pomoci vám s obtížnými otázkami, s kterými se můžete na pohovorech setkat, pomoci vám definovat vaše osobnostní potenciály a rizikové oblasti nebo pomoci s nalezením úplně nového typu práce (někdy s pomocí tzv. bilanční diagnostiky, což je soubor psychologických testů). 

Není nad to být „sám sobě psychologem“ a zahrát si na něj právě ve chvíli, kdy přemýšlíte o nové práci. 

Součástí nabídky služeb mohou být různé rozvojové kurzy, například práce na počítači, nebo skupina zaměřená na osobnostní rozvoj. Psychologové pak kromě zmíněných testů mohou pomoci při stavech beznaděje, smutku či deprese, které ztrátu práce často doprovázejí. 

Pokud se žádná taková organizace ve vašem okolí nenachází, nebo raději pracujete samostatně a rádi byste měli po ruce alespoň nějaké tipy pro lepší výchozí pozici, pak vám možná mohou pomoci následující rady: 

Hledání práce je práce na plný úvazek

Nestačí si jednou týdně koupit noviny a zkontrolovat inzeráty. V dnešní době je nezbytnou součástí hledání zaměstnání internet a vlastní e-mailová schránka, ze které můžete svůj životopis posílat elektronicky, což je pro firmy výhodnější a často to tak vyžadují. Pokud přístup na internet tedy máte, potom čím častěji ho využíváte, tím lépe. Ideální je udělat si z vyhledávání nabídek na portálech k tomu určených rituál a sledovat je několikrát týdně. Čas je vaším přítelem, pokud ho využijete. 

Zkontrolujte si svůj životopis 

O nutnosti elektronického životopisu jsme se zmínili výše. Doplňte do něj aktuální data a vše, co vám pomůže se „prodat“. Pamatujte, že životopis vytváří první dojem o vás dříve, než se ukážete zaměstnavateli ve dveřích osobně, proto si dejte záležet jak na obsahu, tak na formální stránce. Při úpravách životopisu pomohou zmíněné příručky či některé internetové stránky obsahující tipy a triky, jak životopis „oživit“. 

Udělejte si vlastní rozbor své osobnosti

Není nad to být „sám sobě psychologem“ a zahrát si na něj právě ve chvíli, kdy přemýšlíte o nové práci. Zkuste se zamyslet nad některými otázkami, které vám pomohou k větší sebejistotě při pohovorech, například:

  • Jaká práce by mě bavila a proč?
  • Co bych v té práci chtěl/a dokázat?
  • Jakou práci bych naopak dělat nemohl/a a proč?
  • Jaké jsou mé největší klady, které mi v práci mohou být ku prospěchu?
  • A jaká rizika vidím ve své povaze?
  • Jakou mám představu o ideálním platu?
  • Jakou mám představu o případné práci nad rámec své pracovní doby?
  • Jsem spíše týmový hráč, nebo mám raději práci samostatnou?
  • Tkví přednost mé povahy spíše ve vymýšlení nových nápadů, nebo v realizaci toho, co někdo vymyslel?
  • Jakou výhodu může mít to, že jsem absolvent, člověk po padesátce, nebo maminka po mateřské dovolené? 

Řekněte všem známým, že sháníte práci

Staré a dobré shánění „po známostech“ platí i dnes. Čím více lidí bude vědět o tom, že hledáte práci, tím více nápadů, tím více zdrojů informací o volných místech… a nakonec i tím více podpory ve chvílích, kdy se utápíte v marnosti s bezvýsledným bojem. 

Pokud víte o firmě či organizaci, kde byste rádi pracovali, kontaktujte ji

I když zrovna neprobíhá výběrové řízení, je dobré zaslat svůj životopis spolu s dopisem popisujícím, proč vás ta a ta firma či organizace oslovila a čím jí můžete být prospěšní. Třeba si tyto dokumenty založí do databáze a někdy se jim vaše nadšení bude hodit. 

Zjistěte si co nejvíce informací o každé firmě či organizaci, kam se hlásíte

Vědět o tom, co daná firma či organizace dělá, vždy znamená plusové body. Bez výjimky.

Hledání práce je o aktivitě, snaze… ale také stejnou měrou o štěstí

Pokud děláte vše pro to, abyste novou práci našli, a pořád se nedaří, nezoufejte. Lidé v této situaci mají často pocit, že zaměstnavatelé je odmítají ne z hlediska jejich profesionality, ale jako celistvé osobnosti. Většinou to tak ale není. V dané oblasti může být přetlak lidí na pracovní pozici, existuje uchazeč například s výbornou stáží v životopisu nebo s výbornou angličtinou, někdo, kdo hraje na kytaru – stejně jako potenciální šéf… a podobně. Ke vší té aktivitě je zkrátka třeba mít i trochu štěstí. 

Čas jen pro vás

Každý, kdo se na nějakou dobu ocitl bez práce, ví, jak je tato situace pro psychiku náročná, zvlášť pokud jste dostali výpověď z pozice, která vás bavila a naplňovala. Pokud se nedaří práci najít dlouhodobě, člověk se může začít potápět v moři beznaděje a pocitu nesmyslnosti své existence. 

Když se na to podíváme ale i z jiné strany, kdy jindy budete mít tolik času pro sebe než v době, kdy nemusíte chodit do zaměstnání? 

Celá léta jste den co den, týden co týden a měsíc po měsíci trávili stejným rituálem vstávání a dopravy do práce, odbyli si tam své povinné penzum hodin a v určený čas se zase vraceli domů. Život tak dostává jasný řád, ale často se také ztrácí v hodinách proseděných v kanceláři či na jiném pracovním místě. Čas bez této pravidelné výplně tak může být jen váš.

Využívejte celý web.

Předplatné

Při psaní nových životopisů se můžete po dlouhé době zamyslet sami nad sebou, nad svými vlastnostmi a nad tím, co vás vlastně baví, pokud vám čas neukrajuje pracovní počítač. Můžete se začít vzdělávat v něčem, co jste kdysi odsunuli z nedostatku času, pravidelně cvičit, věnovat se rodině… Záleží jen na vás. 

I tak tvrdá a bolestná zkušenost, jako je nezaměstnanost, pro vás může být dočasně pozitivní. 

Diskuse 0