Zůstávat s tím, co je dobré

V našem seriálu pokračujeme v úvahách o zodpovědnosti ve vztahu ke kontrole mysli. Možná vás, milí čtenáři, při čtení minulých dílů napadla otázka: Dobře, chápu, že jsem zodpovědný za to, pro co se rozhodnu, ale nakolik je zodpovědný za svou závislost třeba alkoholik, který ji už kontrolovat nedokáže? Je zodpovědný za svou nezvladatelnou (tedy nekontrolovatelnou) chuť dát si další skleničku? Kde se on může rozhodnout? A jak jsme na tom my ostatní v jakékoli jiné situaci závislosti, zvyků, automatismů, nedostatků dovedností, které nám zabraňují se v dané situaci rozhodnout jít dobrým směrem? Jsme v takovou chvíli za své chyby zodpovědní, nebo ne?