Seminář Pavla Špatenky: Otevřít se vztahům
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

6 rad, jak dávat rady

Jak druhému poradit a neznít přitom jako bohorovný blbec?

Mark Manson

Mark Manson

4. 4. 2019

Ve věku internetu je každý na něco expert. Krása a současně i prokletí internetu spočívá v tom, že všichni mohou sdílet své názory. A nejen to – zároveň jsou všichni více než kdy předtím přesvědčeni o své pravdě. Rozhodl jsem se proto sepsat šest základních principů, jak druhým radit. Však víte, sám jsem přesvědčený, že jsem snědl všechnu moudrost světa.

Věřím, že níže uvedené principy jsou univerzálně platné, ať už se snažíte pomoci své neteři postavit se spolužákům, kteří ji šikanují, zkritizovat něčí teorii o tom, jak dopadne poslední řada Hry o trůny, nebo dát svému bratrovi pár rad do života. Pokud někomu opravdu chcete pomoct, doporučuji řídit se následujícími body:

1. Ujistěte se, že dotyčný opravdu chce poradit

Neexistuje horší rada než ta nevyžádaná. Nikdo nebude ostatními více ignorován než všeználek, který do všeho strká nos. Ujistěte se, že dotyčný skutečně stojí o vaši radu, jinak budete za bohorovného blbce.

Příklad špatné rady když se vám kamarád nadšeně pochlubí, že ho přijali na vysokou: „Je fajn, že tě vzali, ale osobně si myslím, že jít na vysokou je mrhání penězi. Dluh, který ti studiem vznikne, jen sotva stojí za drobné vylepšení životopisu. Můj bratranec utratil všechny své peníze za vystudování vysoké, celou dobu přitom neměl žádný sociální život a teď musí dělat práci, která ho nebaví, protože je dobře placená a umožňuje mu splácet dluh.“

Takové mudrování pomůže leda tak tomu, že vás druhý bude mít za blbce.

2. Ujistěte se, že doopravdy víte, o čem mluvíte

Druhým největším hříchem je rozdávat rady, přestože sami nemáte dostatek zkušeností. Ten, komu zrovna radíte, si toho nemusí všimnout, ale garantuji vám, že ti znalejší a zkušenější si toho rozhodně všimnou. Ať už vám to řeknou otevřeně, nebo raději pomlčí, ztratíte důvěryhodnost. Jak praví staré pořekadlo: kdo se domnívá, že všechno ví, se nikdy ničemu novému nepřiučí.

Pokud byste i navzdory nedostatku zkušeností cítili, že máte po ruce užitečný postřeh, zkuste ho formulovat třeba takto: „Nikdy jsem nic takového neřešil, ale připadá mi, že…“

3. Podívejte se na problém jejich, nikoli svýma očima

Pro mnohé z nás je obtížné vidět věci z jiné perspektivy a vžít se do situace, ve které se druzí nacházejí. Mnozí z nás mají tendenci promítat vlastní problémy či úspěchy na ostatní, třebaže to ve vztahu k situaci druhého nemusí být vůbec relevantní. Dávat druhým rady poplatné naší životní situaci je v lepším případě neúčinné, v tom horším trapné.

Příklad špatné rady když se vám někdo svěří s malichernou hádkou, kterou měl se svou sestrou: „Taky jsem míval problémy s příbuznými. Musíš pochopit jednu věc – přestože ti možná tvrdí opak, ve skutečnosti jim na tobě nezáleží a budou si dělat, co se jim zlíbí. Jednou si ode mě brácha půjčil auto a…

4. Podrobovat někoho psychoanalýze nemá nic společného s dáváním rad

Tohle je podle všeho nejčastější pochybení, na které narazíte na fórech věnujících se osobnímu rozvoji a randění. Na snaze druhé analyzovat je nejhorší, že klidně můžete mít pravdu, ale přesto tím nikomu nepomáháte. Nejrychlejší způsob, jak někoho naštvat a dohnat druhé k tomu, aby se před vámi uzavřeli, je říkat jim, kým jsou, proč si myslí to či ono nebo proč dělají ty či ony chyby. Ještě horší je předkládat vlastní domněnky o jejich charakteru, životu nebo minulosti.

Tento bod souvisí s výše zmíněným pohlížením na svět očima těch, se kterými se bavíte. Samotný fakt, že si něčeho povšimnete, ovšem neznamená, že to hned musíte napravovat. Řekněme, že narazíte na někoho, kdo má velice negativní postoj k životu a domnívá se, že se proti němu spiknul celý svět. Pokud někomu takovému řeknete, že je moc negativní, zřejmě mu tím neprokážete velkou službu. Naopak spíše vyzníte blahosklonně a jen ho utvrdíte v tom, že jste součástí světa, který se proti němu spolčil.

Příklad špatné rady když si někdo stěžuje, jak je těžké najít si ve městě, kam se právě přestěhoval, nové přátele: „Podívej, očividně jsi to v minulosti neměl lehké, a teď proto očekáváš, že selžeš, dřív než se o něco vůbec pokusíš. To vše pramení z tvé nízké sebeúcty, kterou svými postoji a přesvědčeními jenom posiluješ.“

Vyvarovat se této nástrahy pro mě bylo vždy nejtěžší. Stojí za to zmínit, že někdy lidé SKUTEČNĚ stojí o to, abyste zhodnotili jejich smýšlení a názory. V takových situacích mohou být podobně míněné rady užitečné. Ještě jednou ale zopakuji: pokud o to druzí nestojí – pak vaše snahy poradit nedopadnou dobře.

5. Nekritizujte osobnost, ale činy

Nebo jak se také praví: nenáviď hřích, ale miluj hříšníka. Je důležité umět odlišovat činy od osobnosti člověka a jeho úmyslů. Žasli byste, jak často lidé dělají naprosté hlouposti z ušlechtilých pohnutek. Každý, koho vychovávali přehnaně kritičtí rodiče, zná ten bolestivý pocit, když je jeho charakter posuzován na základě chyby, které se dopustil.

Příklad špatné rady když váš kamarád řekne něco oplzlého nějaké ženě: „Můj bože, máš vůbec nějakou úctu k ženám? Jestli se k nim chceš chovat tímhle způsobem, měl by ses na to seznamování úplně vykašlat. Cos řekl, mě dost znechutilo.“

6. Nikdo vám nic nedluží

Jen proto, že jste si našli chvilku a někomu poradili, neznamená, že by vám měli být vděčni, nebo dokonce povinni se vaší radou řídit. Velice často vídám někoho se rozčilovat (obzvláště na fórech), že se druzí neřídí jeho radami. Když druhým něco poradíte, je jen na nich, jestli vaši radu zužitkují. Pokud jim vaše rady přijdou smysluplné, ztotožní se s nimi a pokusí se je aplikovat. Ať tak, či onak vám nic nedluží. Rady jsou jako dar. A přesně tak bychom k jejich rozdávání měli přistupovat – dávat je bezpodmínečně, aniž bychom očekávali cokoli nazpět.

I rady obsažené v tomto článku můžete buď využít, nebo je ignorovat. Jak se rozhodnete, je jen na vás.

Pro Psychologii.cz přeložil Jan Chvojka