Foto: Thinkstock.com
odemčené

Beautiful is good

Kdo se dobře cítí, ten také dobře vypadá. Staňte se člověkem, kterého byste rádi pozvali na rande!

Michala Pítrová

Michala Pítrová
Psycholožka

22. 7. 2013

Pamatuju si jako dnes, jak se nás snažila motivovat ke cvičení naše učitelka tělesné výchovy: „Myslíte si, že se vás nějaký chlap na ulici zeptá, jestli jste chytré a vtipné? Nezeptá, bude koukat, jak vypadáte!“ Jsou lidé jednoduše povrchní, nebo se za tím, že nás zaujme přitažlivá tvář, skrývá něco víc?

Už ve starořečtině se objevuje výraz kalokagathia, který není jednoduché precizně přeložit. Předpokládá se, že jde o zosobnění souladu vnitřní i vnější krásy, o harmonii těla a duše. I v pozdějších dobách se mnozí tomuto tématu věnovali. Například Friedrich Schiller tvrdil, že krása vnější je odrazem krásy vnitřní, duchovní a morální.

Na otázku, zda na základě vzhledu vytváříme stereotypní předpoklady, odpověděly v roce 1972 psycholožky Karen Dionová, Ellen BerschiedováElaine Walsterová. Autorky zkoumaly, zda fyzická atraktivita ovlivňuje naše mínění o osobnostních rysech, které lidem přisuzujeme, a očekávání, která z toho vyvozujeme. Jedná se o tzv. efekt „beautiful is good“.

Z výzkumu vyplývá, že fyzicky atraktivním lidem připisujeme sociálně žádoucí vlastnosti jako přátelskost, důvěryhodnost, energičnost apod. Předpokládáme, že pohlední lidé získají lepší práci, budou mít šťastnější manželství, povedou bohatší sociální život a celkově budou v životě spokojenější než méně atraktivní jedinci.

Přitažliví lidé vzbuzují lepší první dojem zřejmě díky extravertovanosti, větší otevřenosti, zvídavosti a vyššímu sebevědomí vyvinutému na základě pozitivního sebeobrazu.

Zajímavým paradoxem je, že ač krásným ženám připisujeme schopnost být dobrou matkou, u mužů je to naopak – očekáváme, že přitažlivý muž bude nejméně kompetentní otec. Nejlepší hodnocení v tomto ohledu získali muži vzhledově průměrní.

Atraktivita = úspěch?

Tuto teorii podporují i další studie. Z mnoha jiných se např. v roce 2012 v Dánském národním centru pro sociální výzkum zaměřili na vliv vzhledu tazatele na úspěšnost interview. Zjistili, že respondenti lépe kooperují s tazateli s atraktivní tváří a nízkým BMI. Autoři výsledky studie vysvětlují právě efektem beautiful is good – přitažliví lidé vzbuzují lepší první dojem zřejmě díky extravertovanosti, větší otevřenosti, zvídavosti a vyššímu sebevědomí vyvinutému na základě pozitivního sebeobrazu.

Mohli bychom namítnout, že atraktivita je subjektivní pojem – do určité míry samozřejmě ano. Současné výzkumy však tvrdí, že napříč kulturami (včetně těch, které nejsou ovlivněny médii) vnímáme hlavní znaky fyzické krásy stejně. Toto téma si ale zaslouží samostatný článek, proto se mu zde nebudeme věnovat více.

Ale co když nejsme přitažliví? Musíme se smířit s tím, že budeme vnímáni jako potenciálně méně zábavní, úspěšní nebo šťastní? Každý ve svém okolí máme někoho, koho za atraktivního nepovažujeme, přesto má tzv. něco do sebe. Staří Řekové tvrdili, že ke kalokagathii můžeme člověka vychovat. Lze navzdory obecně vnímané atraktivitě a z ní plynoucích stereotypů posílit naše sociální kompetence? Možné řešení se zdá poměrně banální.

Jsme veselí, protože se smějeme

James‑Langeova teorie emocí říká, že emoce vznikají z motorických, výrazových a fyziologických reakcí. Jednoduše řečeno – nesmějeme se, protože jsme veselí, ale jsme veselí, protože se smějeme. Tuto teorii lze v podobném smyslu vztáhnout i na vztah sebepercepce a sebepojetí.

Když se budete cítit dobře, bude to znát na vašem postoji, chůzi a chování. Pokud ve vás ostatní uvidí sebevědomého, schopného jedince, budou takové chování očekávat, vyhledávat a posilovat vás v přesvědčení, že jste prostě takoví.

Když vás vaše okolí vnímá jako člověka, který vždy se vším pomůže, je dochvilný a spolehlivý, takové chování od vás bude očekávat a záměrně či nezáměrně vyhledávat. Zároveň si vaši blízcí budou více všímat situací, kdy jim jejich mínění potvrdíte, v jejich náhledu na vás je ujistíte a budou tak posilovat i vaše přesvědčení, že „jste prostě takoví“. Opačné případy budou brát jako výjimku, která potvrzuje pravidlo.

Vlastní sebeobraz se jeví jako klíčový faktor pro to, jak vás vnímá vaše okolí. Udělejte dnes cokoli, po čem se budete cítit dobře.

  • Může to být úprava vzhledu, osobní rituál, dobrá snídaně, poslech motivační písně apod.
  • Dejte si záležet na tom, co si oblečete, jak se upravíte, učešete.
  • Před zrcadlem nasaďte velký úsměv, narovnejte záda, bradu vztyčte vzhůru a přesvědčte sami sebe, že dnes se vám bude dařit.

Je jedno, jestli si obvykle připadáte přitažliví/schopní, důležité je pocítit, že dnes byste s radostí sami sebe pozvali na rande.

Když se budete cítit dobře, bude to znát na vašem postoji, chůzi a chování. Pokud ve vás ostatní uvidí sebevědomého, schopného jedince, budou takové chování očekávat, vyhledávat a posilovat vás v přesvědčení, že jste prostě takoví. Nakonec tomu pravděpodobně sami uvěříte. Jsme veselí, protože se usmíváme. Jsme přitažliví/schopní, protože se tak cítíme.

A v neposlední řadě můžete i vy svět ovlivnit třeba tím, že se budete snažit lidi okolo sebe poznat navzdory tomu, co vám možná našeptává první dojem.

Články k poslechu

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

22. 7. 2013

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.