Pravdivé paradoxy

Zde je přehled 20 překvapivě pravdivých paradoxů, na které jsem v průběhu života narazil:

1. Čím více nesnášíme něčí vlastnost, tím spíše ji v sobě sami potlačujeme

Carl Gustav Jung věřil, že vlastnosti, které nás na druhých štvou, jsou odrazem částí naší osobnosti, které popíráme. Sigmund Freud tento jev nazýval projekcí. Většina lidí by ho pak nazvala chovat se jako blbec. Příkladem budiž žena, která si sama není jista svou hmotností, a tak ostatním nadává do tlusťochů a tlusťošek. Nebo muž, který si není jist vlastní finanční situací, a tak kritizuje finanční návyky ostatních.

2. Lidem, kteří nedůvěřují ostatním, nemůžeme sami věřit

Lidé, kteří si v rámci svých vztahů počínají nesebejistě a jsou plni pochybností, je budou s větší pravděpodobností sabotovat. Říkejte tomu syndrom Dobrého Willa Huntinga – jedním ze způsobů, jak se bránit proti zraněním, je zranit druhé jako první. 

3. Čím více se snažíme na druhé udělat dojem, tím menší dojem na ně uděláme

Nikdo nemá rád snaživce a vejtahy.

4. Čím častěji neuspějeme, tím větší máme šanci na úspěch

K tomuto paradoxu byste mohli přiložit libovolný motivační citát. Patrně už jste je všechny slyšeli. Než se mu podařilo vynalézt funkční žárovku, sestrojil Edison 10 000 nefunkčních prototypů. Možná nejlepšího basketbalistu všech dob Michaela Jordana vyhodili ze středoškolského basketbalového týmu, protože nebyl dostatečně dobrý. Úspěch pramení ze zlepšování a to pramení z neúspěchu. Neexistují žádné zkratky.

5. Čím více nás něco děsí, tím spíše bychom to měli udělat 

Vedle situací, které nás skutečně nebo domněle ohrožují na životě, spouští naše tělo pradávnou reakci útok nebo útěk i ve chvíli, kdy jsme konfrontováni s minulými traumaty nebo když se nám naskytne možnost stát se tím, kým toužíme být. Promluvit si s někým, kdo se nám líbí, zavolat do firmy a zeptat se na potenciální zaměstnání, rozjet vlastní podnikání, říct něco kontroverzního, promluvit si s někým zcela na rovinu – to jsou jen namátkou některé z věcí, které vám mohou nahánět strach. Všechny tyto věci vám nahánějí strach právě proto, že byste je měli udělat.

6. Čím větší máme strach ze smrti, tím méně si budeme užívat života

Nebo jak praví můj oblíbený citát: „Kvalita života se zvyšuje a zmenšuje přímo úměrně s velikostí naší odvahy.“

7. Čím více se toho dozvíme, tím více si budeme uvědomovat, kolik toho ještě nevíme

Tak pravil už starý známý Sokrates. S každou nově nabytou vědomostí vyvstane více otázek nežli odpovědí.

8. Čím méně nám záleží na ostatních, tím méně nám záleží na nás samotných 

Uvědomuji si, že tento výrok se příčí všem zažitým představám o sebestředných pitomcích, kteří hledí jen sami na sebe. Přesto však platí, že se k ostatním zpravidla chováme tak jako k sobě. Navenek to nemusí být patrné, ale lidé, kteří se chovají hrozně k ostatním, mívají tentýž postoj k sobě samotným.

9. Čím jsme propojenější s okolním světem, tím izolovaněji se cítíme

Přestože jsme s druhými v neustálém kontaktu, výzkumy provedené v několika posledních desetiletích poukazují na nárůst pocitu osamění a deprese ve vyspělých zemích.

10. Čím více se bojíme neúspěchu, tím pravděpodobněji neuspějeme.

Viz sebenaplňující proroctví.

11. Čím usilovněji se o něco snažíme, tím obtížněji dosažitelné to vypadá

Když už dopředu očekáváme, že daná věc půjde ztuha, často si ji podvědomě ztěžujeme. Já jsem kupříkladu roky považoval navázání konverzace s neznámým člověkem za něco vysoce neobvyklého, proto se to jevilo jako obtížný počin. A proto jsem také strávil spoustu času studiem a přemítáním o strategiích a způsobech, jak navázat kontakt s neznámými lidmi. Tehdy mi nedocházelo, že jediné, co jsem musel udělat, bylo říct ahoj a na něco jednoduchého se zeptat. Taková strategie zabírá v 90 % případů. Ale protože mi to už předem připadalo těžké, přistupoval jsem k tomu tak, jako by to skutečně těžké bylo.

12. Čím je něco dostupnější, tím menší o to máme zájem

Lidé mají silnou tendenci přeceňovat věci, kterých je nedostatek. Podvědomě přikládáme daleko větší hodnotu věcem, které jsou vzácné, než věcem, kterých je nadbytek.

13. Nejlepší způsob, jak si někoho najít, je nemít potřebu někoho si najít

Klíčovým tématem mé knihy o seznamování Models: Attract Women Through Honesty je skutečnost, jak se touha po uspokojení našich potřeb promítá do všech vztahů. Stále platí, že nejlepší cestou k nalezení romantického vztahu – ať už vážného, nebo nezávaznějšího – je být spokojen i bez romantického vztahu a investovat více do sebe.

14. Čím otevřeněji mluvíme o svých slabinách, tím spíše si ostatní myslí, že jsme dokonalí

Na zranitelnosti je úžasné to, že čím méně vám bude záležet na vlastní dokonalosti, tím více si budou ostatní myslet, že dokonalí jste.

15. Čím více se snažíme získat něčí přízeň, tím více jej od sebe odháníme

Tento paradox představuje jeden z hlavních argumentů proti žárlivosti ve vztazích: jakmile se určité projevy či city stávají povinností, ztrácí veškerý význam. Pokud vaše přítelkyně cítí povinnost trávit s vámi víkendy, pak čas, který spolu strávíte, postrádá význam.

16. Čím více se s někým dohadujeme, tím spíše jej nepřesvědčíme o svém pohledu

Je tomu tak proto, že při naprosté většině hádek vstupují do hry emoce, a to v důsledku narušení osobních hodnot a vlastních přesvědčení. Racionalita v takových situacích slouží pouze k potvrzení již existujících přesvědčení a hodnot. Jen zřídkakdy jde v hádkách o to dopátrat se objektivní a racionální pravdy, daleko častěji je cílem napravit vidění světa ostatních. Aby mohla proběhnout skutečná debata, obě strany musí upozadit svá ega a zabývat se pouze fakty. Něco takového se ovšem podaří jen vzácně, jak vám potvrdí každý, kdo se někdy zúčastnil diskuse na internetovém fóru.

17. Čím více máme voleb, tím méně jsme spokojení s tou, pro kterou jsme se rozhodli

Zde se setkáváme se starým známým „paradoxem volby”. Výzkumy ukazují, že jakmile máme na výběr z více možností, jsme méně spokojení s tou, kterou si nakonec vybereme. Vědci tento paradox zdůvodňují tak, že s větším množstvím voleb současně vzrůstají náklady obětované příležitosti spojené s tou možností, pro kterou se nakonec rozhodneme. Proto z ní zpětně máme menší radost.

18. Čím více jsme přesvědčeni o své pravdě, tím méně pravděpodobně víme

Existuje přímá souvislost mezi tím, jak je člověk otevřený vůči rozdílným pohledům na věc, a tím, kolik toho skutečně o daném tématu ví. Jak řekl filozof Bertrand Russell: „Problém současného světa je, že hlupáci si jsou skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.”

19. Jedinou jistotou je to, že nic není jisté

Když jsem si tohle v sedmnácti uvědomil, málem mi vybouchla hlava.

20. Jedinou konstantou v životě je změna

Jeden z těch banálních výroků, který zní skutečně hlubokomyslně, ale ve skutečnosti nic neznamená. Ale i tak je pravdivý!

Pro Psychologii.cz přeložil Jan Chvojka