V posledních dvou desetiletích se novináři v různé formě snažili vytáhnout ze mě recept, jak dětem porozumět a „pozitivně ovlivnit jejich chování“. Takové tázání patrně vychází z fantazie o superodborníkovi, který dokáže v rámci dvou minut vysvětlit motivaci, prožívání a uvažování pomyslného univerzálního dítěte. Touha dostat „klíč“ k chování dítěte, kterou dávají najevo i mnozí rodiče, mívá více různých příčin.