Když člověk pro samé starosti nemá čas na sebe, tak trochu se sám sobě vzdálí – přestává být pohodový nejen pro okolí, ale i pro sebe. Proč je pro spoustu z nás tak obtížné přestat řešit něco, co si naši pozornost ani nezaslouží? Proč jsme malicherní a na všem hledáme chyby?
„Prý potřebuje, abych zase byla ta pohodová holka, kterou si vzal,“ zněla slova klientky, která mi mezi polykáním slz líčila nedávný rozhovor s manželem. „Kde se to ve mně vzalo? Bývala jsem veselá, uměla jsem se radovat ze života. Teď jen řeším, co nefunguje. Lidi mě štvou, jejich chování mi přijde nedostatečné, manžel málo snaživý a málo láskyplný, jako by moje myšlení bylo nastavené na hledání všeho nefunkčního. Stává se ze mě neurotik.“