Nerada bych dělala kázání o tom, že si máme libovat v příšerných podmínkách nebo že je potřeba brát všechno, co přijde. Netvrdím, že ve svém životě nemáme nic měnit ani že je třeba vzdát se všeho, co vlastníme a čeho jsme dosáhli, a jít žít do kláštera. Nabízím vám však myšlenku, že je dobré občas si trochu pohrát: dělat si život složitější, simulovat ztrácení, simulovat omezený počet karet v ruce. Kdo má teď zvednuté obočí v pochybnostech, ať čte dál.
Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.