Co jste nevěděli o šlofíku

Vědecké zkoumání odpoledního spánku vypadá jako vysněná práce a někteří se možná rozčílí, co všechno platíme z daní.

Psychologové, psychiatři a neurologové publikovali řadu tipů, jak si dát správného šlofíka a čím vším je půlhodinové zdřímnutí člověku prospěšné. Pokud se jejich rad budete držet, půjde vám práce líp od ruky – a bez zívání.

• Několikaminutový šlofík vás může osvěžit na dlouhé hodiny, kdy se vám po něm nebude chtít spát. Ukázal to i výzkum Marka Rosekinda z NASA přímo na pilotech, díky kterému americký letecký úřad (FAA) zvažuje, že povolí pilotům šlofíky při práci. K tomu už ostatně přistoupilo osm mezinárnodních aerolinek.
• Bádání japonských vědců Hajašiho, Masudy a Hori vedlo k nečekanému závěru: nabíjející efekt šlofíku posílíte, když krátce před ním vypijete kávu anebo jiný nápoj s kofeinem. Tato povzbuzující látka totiž nemá okamžitý nástup. Po probuzení je dobré vystavit se ostrému světlu a omýt si obličej vodou. (Práce vyšla v Žurnálu Mezinárodní federace klinické neuropsychologie.)
• Pokud máte problémy s usínáním, dávejte si šlofíky pravidelně. Vaše tělo si na ně zvykne a časem zaberete hned, takže nepřijdete o drahé minuty pracovní doby. Ke každodenní krátké pauze máte ještě jeden důvod: „Neměli byste dřímat jen jednou nebo dvakrát týdně. Musíte to dělat pravidelně, jinak si pokroutíte cirkadiánní rytmus,“ varuje James Maas, profesor psychiatrie na Cornell University. (Cirkadiánní rytmus je jeden z biorytmů a označuje pravidelné kolísání bdělosti.)
• Nedřímejte déle než dvacet minut nebo půl hodiny, jinak se budete cítit unavení. „Deset minut spánku může všestranně prospět. Naopak, lidé dřímající déle než třicet minut, si často připadají i hodinu potom rozespalí,“ tvrdí Leon Lack z australské Flinders University.

Můžete dohnat noční spánek, ale taky si zadělat na infarkt

Šlofík po jídle

Pokud jste zvyklí dávat si dvacet po těžkém jídle, zamrzí vás zjištění, že zrovna tenhle šlofík byste si měli odpustit. Tým řeckého kardiologa Theofila Kolettise zjistil, že infarkt myokardu se častěji objevuje po jídle u lidí, kteří se po obědě či večeři natáhli (ať už spali, nebo ne), než u těch, co se aspoň prošli na slehnutí.

Gregory Belenky, který na Washingtonské státní univerzitě zkoumá vliv spánku na pracovní výsledky, tvrdí, že šlofík může do určité míry nahradit odpočinek, o který jste přišli bezesnou nocí: „Spousta lidí na světě rozděluje svůj spánek do dvou bloků, třeba prostřednictvím siesty ve španělsky mluvících zemích. Je dokonce možné, že rozdělený spánek vás nabije lépe, než spaní v jediném dlouhém bloku.“

Musíme ale dodat, že lékaři se nemohou shodnout, zda je to pravda. Vedle příznivců častých šlofíků a krátkého nočního odpočinku najdeme taky odborníky, kteří varují před méně než sedmi nebo osmi hodinami spánku každou noc.