Co mě naučil život s psychopatem

Nikdy jsme se nepohádali. Až mnohem později mi došlo, že jsme někdy i celý den vůbec nekomunikovali.

Psychopat. První vzpomínka, která se mi v souvislosti s tímto pojmem vybaví, je obyčejný vlahý jarní den. Sedím na houpačce a čtu svému budoucímu muži článek v novinách. To je zajímavé, píšou tam, že pro psychopata není zívání nakažlivé jako pro zbytek populace. Chybí mu nějaká centra v mozku a schopnost empatie. Ostatní vnímá jako pouhé objekty. Své oběti.

Aha, reaguje on a dál pokračuje v sekání trávy.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Z pacientky terapeutkou

Vysoká citlivost se ukázala jako dobrý průvodce. Díky ní pomáhám dalším lidem.

9 min

Posilování vnitřního dospělého

Nedokonalost je normální. Učme se pracovat s chybami bez pocitu selhání.

13 min

Vděčnýma očima

I v těžkých dobách můžeme cítit vděčnost. Právě tehdy ji potřebujeme nejvíc.

13 min

Vztahová bolest

Láska v nás mnohdy oživuje stará zranění. Jak si nepokazit slibný nový vztah?

9 min

Nesmím být sobec

Tento postoj svazuje mnohé z nás. A nejvíc tíží ty, kteří jsou přirozeně nejohleduplnější.

16 min

22. 11. 2016

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.