Co mě naučil život s psychopatem

Nikdy jsme se nepohádali. Až mnohem později mi došlo, že jsme někdy i celý den vůbec nekomunikovali.

Psychopat. První vzpomínka, která se mi v souvislosti s tímto pojmem vybaví, je obyčejný vlahý jarní den. Sedím na houpačce a čtu svému budoucímu muži článek v novinách. To je zajímavé, píšou tam, že pro psychopata není zívání nakažlivé jako pro zbytek populace. Chybí mu nějaká centra v mozku a schopnost empatie. Ostatní vnímá jako pouhé objekty. Své oběti.

Aha, reaguje on a dál pokračuje v sekání trávy.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Nekonečno v nás

Každý člověk má uvnitř sebe celý vesmír možností. Jak je objevit a naplnit?

9 min

Počkej

Jedeme podle plánu, chceme tolik stihnout. Jenže duše má svoje vlastní tempo.

14 min

Citlivá odvaha

Zdravotní potíže nám přesně ukazují, kde jsme se vzdálili sami sobě.

7 min

Emoce ve třech krocích

Můžeme své emoce přijímat a současně rozhodovat, kdy a jak jim dáme průchod.

16 min

Minulost v nás

Co dělat, když tušíme, že nereagujeme na současnou situaci, ale na svá stará zranění?

18 min

22. 11. 2016

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.