Co mě naučil život s psychopatem

Nikdy jsme se nepohádali. Až mnohem později mi došlo, že jsme někdy i celý den vůbec nekomunikovali.

Psychopat. První vzpomínka, která se mi v souvislosti s tímto pojmem vybaví, je obyčejný vlahý jarní den. Sedím na houpačce a čtu svému budoucímu muži článek v novinách. To je zajímavé, píšou tam, že pro psychopata není zívání nakažlivé jako pro zbytek populace. Chybí mu nějaká centra v mozku a schopnost empatie. Ostatní vnímá jako pouhé objekty. Své oběti.

Aha, reaguje on a dál pokračuje v sekání trávy.

O dva roky později sedím s rozmazanýma očima v autě rodičů s pětiměsíčním miminkem v náručí. Sebeúctu si táhnu jako na provázku dva metry za sebou a přes parohy na hlavě se do toho auta se ani nevejdu. Otevírám okno a za jízdy mě hladí vítr. První pohlazení po hodně, hodně dlouhé době. Vezu si sebou bolest, která by obsáhla tři cizí životy.

Že já ten článek nečetla pozorněji.

Psychopat. Patřičně znělé slovo, často mylně interpretováno. Lidé si shodně představují psychicky narušeného agresivního jedince s nožem v ruce. A on přitom třeba právě sedí proti nim. Je ledově klidný, na sobě pečlivě vyžehlenou košili, zastřeně se usmívá a v ruce drží květinu. Nebo prostě jen váš životopis, což je pořád lepší varianta než společný oddací list.

Audio kniha ke stažení

Jak se správně zlobit

Měsíčník k poslechu. Nejzajímavější články z Psychologie.cz vybírá a čte psychoterapeutka Lenka Thelma Pavlasová.

Stáhnout
Audio kniha ke stažení

Jak se správně zlobit

Měsíčník k poslechu. Nejzajímavější články z Psychologie.cz vybírá a čte psychoterapeutka Lenka Thelma Pavlasová. Zadejte svůj e-mail, pošleme vám link na audioknížku ke stažení.

V tom druhém případě jste oficiálně v hajzlu. I když…

Chci vás ujistit, že manipulativní a zneužívající jednání normální není. Naprostá většina lidí má cit pro ostatní a tendenci spolupracovat. Právě toto milující a spolupracující jednání je to, co nás nejvíce definuje jako lidské bytosti a co nás předurčuje dosáhnout velkých věcí společně.

City jsou iluze

Naneštěstí máme mezi sebou malé procento lidí (čtyři ze sta), kteří mají se spoluprací a s respektováním citů a práv ostatních velký problém. Namísto spolupráce uplatňují kontrolu a moc. Namísto lásky je v nich vědomí přednostního nároku na to, co chtějí. Bývají povzneseně nad věcí. Své štěstí realizují téměř výhradně na úkor ostatních. Činí tak bez lítosti a bez svědomí.

Psychopati považují váš charakter, city a vaše osobní hodnoty za ILUZI.

Můj bývalý manžel je odpovědný za komunikaci a vedení lidi. Vždy velice rád hovořil o hodnotách a prioritách, morálce a lidských právech, všechny tyto prázdné fráze sypal z rukávu jako lentilky a já jsem byla v začátku vztahu všemi těmi barvami naprosto okouzlena.

Přirozenost se ze mě vytrácela s každou jeho další výčitkou, stejně jako moje vlastní identita.

Hned ze startu mi podlomil sebevědomí a podkopl nohy, aby mě následně blahosklonně zachytil do své o mnoho let starší, zkušené náruče.

Tohle je důležitý bod. Vytvořit permanentní nejistotu a zamlžit úsudek. Cukr a bič. A tak pořád dokola. Kde se ve mně taková submisivní stránka vzala? Netuším a dodnes je mi za to trapně.

Po medových měsících následovalo období s pracovním názvem proč se nechováš tak, jak od tebe očekávám, prokládané slovy miluji tě a odchodem do práce, za jinými objekty touhy, aniž bych o tom tehdy ještě věděla.

Přátelé mě přestali poznávat. Přirozenost se ze mě vytrácela s každou jeho další výčitkou, stejně jako moje vlastní identita. Snaha o dokonalost ve mně naopak umocnila pocit nedokonalosti a strašné bezmoci. Ať jsem udělala cokoli, stále byl nespokojen a velmi často to korunoval slovy: Ty si mě nevážíš, jinak bys přece…

Miluji tě. A kup deset rohlíků

Z předchozích řádků je pravděpodobně jasné, že jsme se nikdy nepohádali. Nedovolila bych si to. Ani poté, co jsem si v samotném závěru vztahu uvědomila, že se mnou třeba klidně celý den nekomunikuje. Že mě tím mlčením vlastně tak nějak trestá. Jako bych byla… věc. Jenže přesně tohle jsem mu dovolila já sama.

Jednoho dne se ve mně něco vzepřelo. Vypěstovaný strach, že kdykoli projevím jiný názor, odejde, zmizel. Možná jsem si poprvé dokázala představit, že v mém světě pro něj už není místo.

Ale běda všem, kteří se vzepřou svému psychopatovi.

Tehdy se konečně projevil a přestal ovládat. Vlastně jsme se nepohádali. Jeho obvyklé divadélko a prázdné manažerské fráze mě prostě jen rozesmály. Smála jsem se hodně tiše. A on po mě pak o to hlasitěji křičel, naběhla mu žíla na čele a pak skoro roztřískal novou kuchyňskou linku.

7. října 2017

Žena a její role (seminář)

Leona Dyrehauge

Vedle spalo miminko, které nedávno přišlo na svět.

Když došlo na konfrontaci v kontextu s jeho věrností a nedokázal se z toho vylhat, na druhý den raději omdlel přímo přede dveřmi našeho domu, a to po návratu z obchodu, s taškami plnými mých oblíbených jídel. V nemocnici mu píchli hydratační roztok a poslali ho obratem taxíkem domů.

Poslal mi utrápenou fotku s kapačkou v ruce.

O něco později jsem poslala já jeho do… však víte kam.

Pomyslně i za všechny předchozí lásky, kterým soustavně ubližoval, podváděl je, věčně s jednou nohou ze vztahu venku, aby – mohl vstoupit do církve, odcestovat do zahraničí, žít s někým skutečně dospělým, být KONEČNĚ s někým číslo stopadesátosm, kdo ho naplňuje, nemá žádné chyby, a hlavně nepromarnit svůj život.

Nebuďte ničí věcí

Celá tato zkušenost byla velmi bolestná. Vdávala jsem se příliš mladá, nezkušená a přiznám se bez mučení – také hloupá, na to abych odhalila někoho tak pokřiveného a stálo mě to mnoho sil.

Psychopat obvykle netrpí žádnou psychickou poruchou, alespoň ne v pravém slova smyslu. Jsou to mnohdy vzdělaní, šarmantní, vysoce postavení lidé, ohánějící se vzletnými myšlenkami a morálními pravidly, navzdory tomu, že sami žádné nedodržují. Ať už jste kolega, přítel nebo partner, žena či muž, pro psychopata jste pouhá věc, předmět k ukojení momentálního rozmaru.

Využívejte celý web.

Předplatné

A takových věcí mohou mít v jednu chvíli třeba deset, protože vy přece hrajete podle jejich pravidel, ne? Pro opravdového psychopata jsou pojmy jako láska, přátelství, morálka nebo empatie na úrovni ještě deset rohlíků, prosím.

Z biologického hlediska jsou tedy „porouchaní“. Bohužel naše společnost přímo preferuje bez-emoční typy jedinců. Všechny ty korporátní firmy, kurzy sebeovládání, asertivity, předstírané nepřirozené chování jsou pro psychopaty ideálním hřištěm.

Až se mě moje děti jednou zeptají, jak se někomu takovému vyhnout, kde vzít to pomyslné štěstí po boku druhého, dám jim mnoho interních rad. Dnes bych to zakončila jedinou:

Mějte stále na paměti, že partner je především vašim přítelem.

Silvie, čtenářka Psychologie.cz

Chcete se i vy podělit o své myšlenky nebo příběh formou článku? Napište nám na mail redakce@psychologie.cz

Diskuse 0