Co mě naučil život s psychopatem

Nikdy jsme se nepohádali. Až mnohem později mi došlo, že jsme někdy i celý den vůbec nekomunikovali.

Psychopat. První vzpomínka, která se mi v souvislosti s tímto pojmem vybaví, je obyčejný vlahý jarní den. Sedím na houpačce a čtu svému budoucímu muži článek v novinách. To je zajímavé, píšou tam, že pro psychopata není zívání nakažlivé jako pro zbytek populace. Chybí mu nějaká centra v mozku a schopnost empatie. Ostatní vnímá jako pouhé objekty. Své oběti.

Aha, reaguje on a dál pokračuje v sekání trávy.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Buď jako voda

Můžeme s jemností měnit svět a přitom zůstat spojeni s vlastní podstatou.

11 min

Pomalá změna

Vražedné životní tempo nezvolníte ze dne na den. A to je dobrá zpráva.

15 min

Objekt zájmu

Druhému se zjevně líbíte, přesto se vás zdráhá oslovit. Co za tím může být?

12 min

Proč pomáháme

Dokážeme udělat něco pro druhé skutečně nezištně, nebo vždy sledujeme vlastní dobrý pocit?

9 min

Nevěř mozku všechno

Když se myšlenky zacyklí v kruhu, může to člověka úplně vyřadit ze života.

11 min

22. 11. 2016

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.