7. 5. 2025
Prožívání otců během těhotenství partnerky, porodu, po narození dítěte a v jeho několika prvních letech obvykle nevěnujeme tolik pozornosti. A sami sebe, své pocity a jejich proměny mnohdy přehlížejí i sami muži, kteří se stali tatínky. Ve společnosti stále převládá představa otce jako nositele autority, řádu, síly a hranic. Muž má být ten, kdo rodinu zabezpečí materiálně, postará se o ni, má být pevný a rozhodný. Zapomínáme, že také otcové mají emoce a příchod dítěte citově ovlivní i je. Intenzivní tlak vytváří též nerealistický a romantický imperativ, který říká: „Jsi rodič, jsi tedy zákonitě šťastný, a když tomu tak není, je s tebou něco špatně a nezvládáš to.“ Tento příkaz může být v různé míře zvnitřněný, nepotřebujeme tedy ani slýchat podobné věty z okolí. A čím více se jej snažíme naplnit, tím hůře se to daří.
Příchod dítěte se tedy oficiálně rovná bezmezné štěstí. Jistě tomu tak bývá, avšak paralelně se štěstím se mohou objevovat i jiné emoce, které jsou mnohdy překvapující, nečekané a v neposlední řadě ohrožující. Může být náročné se s nimi vyrovnat, a tak je raději odmítneme. Avšak emoce nefungují černobíle – jedna nemusí vylučovat druhou. Vedle radosti se tak může objevovat rozladění, nespokojenost, strach, naštvání nebo vztek.
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odesláno, díky!
newsletter posíláme jednou týdně