Foto: Thinkstock.com

Co vlastně řeším?

Příliš brzy si děláme na své potíže názor. Tím si blokujeme cestu ke skutečnému poznání.

Michal Mynář

Michal Mynář
Psychoterapeut

15. 4. 2014

Představte si, že máte problém – něco, co ztrpčuje život vám a možná i druhým. Uvědomujete si, že to problém je, a snažíte se s ním něco udělat, ale přes všechnu snahu se vám to nedaří, a to vás frustruje. Začnete být naštvaní sami na sebe, připadáte si neschopní a bezmocní a nakonec rezignujete a přijmete jako fakt, že takoví prostě jste a už se nezměníte. Je vám ten scénář povědomý? Existuje snad nějaký společný jmenovatel, který by mohl stát v pozadí těchto našich neúspěchů? Jednoho kandidáta bych tu měl.

Možná, že pravým důvodem toho, proč se nám tak často nedaří na sobě něco změnit, je skutečnost, že toho – ať už o sobě, nebo o tom, co nás trápí – nevíme dost. Věřte mi, není to tak šílená myšlenka, jak se může na první pohled zdát. 

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Manipulační imunita

Jak nenaletět manipulaci? Učme se vyznat ve svých emocích a nebojme se jít do konfliktu.

12 min

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

15. 4. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.