Foto: Thinkstock.com

Co vlastně řeším?

Příliš brzy si děláme na své potíže názor. Tím si blokujeme cestu ke skutečnému poznání.

Michal Mynář

Michal Mynář
Psychoterapeut

15. 4. 2014

Představte si, že máte problém – něco, co ztrpčuje život vám a možná i druhým. Uvědomujete si, že to problém je, a snažíte se s ním něco udělat, ale přes všechnu snahu se vám to nedaří, a to vás frustruje. Začnete být naštvaní sami na sebe, připadáte si neschopní a bezmocní a nakonec rezignujete a přijmete jako fakt, že takoví prostě jste a už se nezměníte. Je vám ten scénář povědomý? Existuje snad nějaký společný jmenovatel, který by mohl stát v pozadí těchto našich neúspěchů? Jednoho kandidáta bych tu měl.

Možná, že pravým důvodem toho, proč se nám tak často nedaří na sobě něco změnit, je skutečnost, že toho – ať už o sobě, nebo o tom, co nás trápí – nevíme dost. Věřte mi, není to tak šílená myšlenka, jak se může na první pohled zdát. 

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Všímavá fotografie

Využijte mobil k radostnějšímu pohledu na svět. Zvýší to vaši pohodu i odolnost.

25 min

Jako tělo bez duše

Úzkost, ztráta smyslu, silná potřeba kontroly, to vše nám brání být v kontaktu se sebou.

18 min

Volání na poplach

Naučila jsem se zvládat svou úzkost. Pak mi došlo, že byla oprávněná.

16 min

Lidská skládačka

Většina z nás podvědomě zkoumá, v čem jsme horší než ostatní. Jak se to odnaučit?

12 min

Zkreslené obrazy

Někdy v druhých vidíme sami sebe. A ten obraz se nám ani trochu nelíbí.

10 min

15. 4. 2014

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.