Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Den, kdy dojde práce

Do 10 let pro mnohé z nás už doopravdy nebude práce. Řešením může být základní nepodmíněný příjem.

Petr Pražák

Petr Pražák

10. 8. 2015

Práce může být zdrojem obživy, bohatství, radosti, frustrace, hluboké smysluplnosti i nudy. Mezi oblastmi života, kterým lidé věnují svůj čas a energii, práce zaujímá zvláštní místo. Jedním z důvodů je, kolik v ní trávíme času – většina dospělých stráví prací zhruba třetinu bdělého života. I když si to neuvědomujeme, jsme ke své práci významně připoutáni, a to fyzicky i psychologicky. Strukturuje náš čas, definuje naše postavení ve společnosti i naši identitu. Naše práce často ovlivňuje i to, jak a s kým trávíme svůj volný čas. Mnozí z nás dávají rovnítko mezi tím, co dělají a co čím jsou. Podle názoru mnoha expertů však svět práce čekají dramatické změny.

Současný svět práce z pohledu statistiky není nic hezkého. Podle posledního Gallupova výzkumu spokojenosti zaměstnanců z roku 2014 pouze 13 procent zaměstnanců v celosvětovém měřítku patří mezi velmi motivované. Více než polovina zaměstnanců by pak nedoporučila svého zaměstnavatele svým známým. Méně než třetina zaměstnanců má možnost ve svém zaměstnání denně využívat své silné stránky.

Celková nespokojenost s obsahem práce a zaměstnavateli souvisí se změnou postojů k zaměstnání. Práci už nebereme jen jako způsob obživy nebo jako kariéru. Nastupující generaci – tzv. Millennials, kteří do roku 2025 budou tvořit převážnou část populace v produktivním věku – mnohem více zajímá smysl práce a integrace pracovního a osobního života. Nejsou již tolik motivováni peněžní odměnou a mnozí jsou více motivováni vášní pro to, co dělají, než postupem na kariérním žebříčku.

Mnohé firmy si to uvědomují a začínají výrazně měnit pracovní podmínky, aby dokázaly přilákat mladé talenty. Například některé světové, ale i české IT firmy nechávají cíleně svým zaměstnancům volnost, aby pracovali na svých nápadech a projektech, které nejsou součástí jejich běžných pracovních povinností a zadaných úkolů, a vyhrazují jim k tomu i určitý čas.

  • Zaměstnanci už nejsou nuceni vysedávat celé dny ve svých kancelářích. Flexibilní pracovní doba či možnost využívat domácí kancelář až polovinu pracovní doby jsou žádaným a stále častějším benefitem.
  • Zajímavým experimentem jsou tzv. svobodné firmy, kde míra autonomie zaměstnanců je téměř absolutní.
  • Novým fenoménem je pak zřizování funkcí Chief Happiness Officer (v překladu něco jako Náměstek pro štěstí), jejichž náplní je starat se o pohodu a dobrou náladu zaměstnanců.

K některým šéfům korporací totiž doputovaly výsledky studií pozitivních psychologů prokazující, že spokojenost a štěstí zaměstnanců mají měřitelný vliv na jejich výkon a kreativitu a že je tedy produktivnější udržovat zaměstnance v dobré náladě než ve strachu a stresu.

Jiný svět, jiní lidé

Svět práce však čekají další velké proměny. Myšlenky, trendy, technologie a chování, které ovlivní práci a pracoviště v roce 2030, jsou dnes již patrné. Některé s těchto trendů jsou zřejmé, zatímco jiné se objevují zatím jen tiše. Společnost CBRE se své studii The Future of Work and the Workplace (budoucnost práce a pracoviště), v níž oslovila na 220 expertů, manažerů a mladých talentů z celého světa, snažila pojmenovat některé trendy, které změní svět práce v následujících 15 letech.

Lze očekávat, že vztah k práci i způsob práce se bude dále měnit.

  • Nastupující generace stále více preferují osobní spokojenost před kariérou.
  • Chtějí spolupracovat s inteligentními lidmi na vzrušujících a smysluplných projektech, kde mohou být kreativní, a přitom zůstal sami sebou.
  • Hodnoty a smysl práce pro dobro společnosti jsou pro ně stejně důležité jako peníze.
  • Mladí zaměstnanci také často porušují nepsaná pravidla hierarchie a zvyklostí, kdo s kým může ve firmě mluvit.
  • Na jednu stranu ztrácejí verbální dovednosti, na stranu druhou mají schopnost fungovat ve větších sociálních sítích, absorbovat více informací a dokážou filtrovat nepodstatné, aby zabránili svému přetížení.
  • Nastupující generace dokáže čerpat z bohatých a rozmanitých zdrojů a různých forem médií a poskládat získané informace jedinečným způsobem.

Nicméně mezi experty panují obavy, že mladí pracovníci téměř nerozvíjejí cenné interpersonální dovednosti. Otázkou je, nakolik tato generace bude ochotná a schopná odložit svá mobilní zařízení a spolupracovat jako tým. Podle některých názorů bude důležité naučit se, kdy je čas vypnout své mobilní zařízení a potkat se tváří v tvář.

Trend: práce s umělou inteligencí

Velkou změnu do světa práce přinese rozvoj umělé inteligence. Průmysl 4.0, tzv. čtvrtá průmyslová revoluce, přináší úplné digitální propojení všech úrovní výroby – od vývoje výrobku až po logistiku. Podle odhadů některých expertů polovina zaměstnání, která nalézáme v současné době v korporacích, nebude v roce 2025 již existovat. A je otázkou, zda a čím budou tato zaměstnání nahrazena. Data dostupná z USA ukazují, že technologie ničí více pracovních míst, než kolik jich vytvářejí.

Ztráta zaměstnání však nemusí nutně znamenat ztrátu pracovních míst – pouhou změnou toho, co lidé dělají. Rostoucí podíl pracovních míst v budoucnosti bude vyžadovat tvůrčí inteligenci, sociální inteligenci a schopnost pracovat s umělou inteligencí. A dle techno optimistů to pro většinu lidí to bude cesta ke štěstí a naplnění. Pro mnohé z nás může být umělá inteligence být nástrojem k plnění úkolů rozsahu a složitosti, které byly kdysi nepředstavitelné.

Nástup sdílené ekonomiky má velký vliv na změnu našich postojů. Namísto bezbřehého konzumu se lidé začínají ptát, kolik je vlastně dost.

Trend: portfoliová kariéra

Pravděpodobně se rozšíří řady specialistů na volné noze, kteří budou najímáni na jednotlivé projekty. Očekávané černé koně budou malé společnosti o 20 až 40 lidech, které budou natolik rychlé a budou mít takové technologické znalosti, že dokážou přímo konkurovat velkých korporacím.

Ostatně schopnost učit se novým věcem bude zřejmě důležitější než znalosti samotné. Liz Wisemanová, která dlouhá léta šéfovala rozvoji lidských zdrojů ve společnosti Oracle a nyní se věnuje problematice učení, odhaduje, že v oblasti technologií je po pěti letech použitelných pouhých 15 % vašich současných znalostí.

Pravděpodobně bude také narůstat počet lidí, kteří budou mít tzv. portfoliové kariéry, což je kombinace práce na volné noze, na dohody i na částečné úvazky. Hlavním znakem portfoliové kariéry je, že se člověk věnuje několika různým oblastem činnosti a pracuje současně nebo postupně na různých projektech.

Trend: sdílená ekonomie

Dalším důležitým trendem je nástup sdílené ekonomie. Jde o sociálně-ekonomický systém, který je založen na širokém sdílení lidských i materiálních zdrojů. Její nárůst reflektuje změny postojů části společnosti k vlastnictví a sdílení a je poháněn technologií a aplikacemi, které umožní, aby se rychle potkala poptávka s nabídkou na úrovni jednotlivců.

Jak dokazuje společnost Uber, která díky mobilní aplikaci umožňuje každému vlastníku auta a chytrého telefonu přivydělat si taxikařením, přináší sdílená ekonomie nové příležitosti zejména v oblasti portfoliových zaměstnaní, přitom ale rozbíjí staré struktury a ekonomické modely a připravuje některé lidi o jejich staré jistoty.

Kromě ekonomických přínosů má nástup sdílené ekonomiky velký vliv na změnu našich postojů. Namísto bezbřehého konzumu se lidé začínají ptát, kolik je vlastně dost. Již teď mnozí dávají přednost hromadění zážitků a zkušeností.

Zlatý věk lidstva?

Technologický pokrok a změny v oblasti práce s sebou přinesou také sociální inovace a budou mít dopad na psychiku a prožívání lidí. Je otázkou, zda nás čeká zlatý věk lidstva, či odlidštěná dystopie. Nastávající změny bude jinak prožívat mladý talentovaný IT specialista a jinak paní v pokladně místní samoobsluhy, taxikář či bankovní úředník středního věku.

Nakolik je pro některé lidi obtížné se přizpůsobit rychlým technologickým změnám, ilustruje čerstvá studie MUNI věnovaná používání medií. Chytré telefony nepoužívá přes 50 procent a na sociálních sítích není 62 procent dnešních českých čtyřicátníků. Přitom tyto technologie přinášejí podobně revoluční změny, jako byl nástup PC a internetu.

Možná, že některé sociální inovace, které zatím u většinové společnosti vyvolávají spíše údiv či úsměšek, budeme v brzké době vážně probírat. Pro mnohé z nás může během desetiletí nastat den, kdy dojde práce.

Jedním z diskutovaných způsobů, jak tuto situaci řešit, je základní nepodmíněný příjem. Jeho podstatou je myšlenka, že každá osoba při dovršení věku dospělosti by měla právo na vyplácení ničím nepodmíněné peněžní částky. Podle Marka Hrubce a Martina Vrabce z Centra globálních studií AV ČR, kteří se problematikou nepodmíněného příjmu zabývají, technologicko-ekonomické podmínky pro všeobecný základní příjem již splněny jsou: technologie do značné míry nahradila lidskou práci a tento trend se bude dále prohlubovat.

Zavedení nepodmíněného základního příjmu by umožnilo využít skutečnost, že stroje pracují za nás, a proto už naší mechanické či rutinní intelektuální práce není tolik třeba. Přesněji řečeno, díky základnímu příjmu se můžeme věnovat jiné činnosti, která doposud nebyla placena, ať už je to péče o děti a seniory, práce pro občanskou společnost či tvořivá práce v kultuře. Jde především o činnost, kterou lidé budou provádět raději a v níž se mohou seberealizovat.

Kulturní a politické podmínky pro garantovaný příjem však stále ještě splněny nejsou: ubývání a změny v oblasti práce zatím nevnímáme jako osvobození, ale jako hrozbu.

Sleduji úspěšné lidi. Klienty i kolegy. Čím se liší? Jaké mají vlastnosti? Co dělají jinak? Dalibor Špok: Anatomie úspěchu

Využívejte celý web.

Předplatné

Literatura:

  • Fast Forward  2030 – The Future of Work and the Workplace, Genesis Research Report 2014
  • Happiness and Productivity: Andrew J. Oswald, Eugenio Proto, Daniel Sgroi, 2014
  • How Work Shapes Well-being – The Oxford Handbook of Happiness: Brianna Barker Caza and Amy Wrzesniewski, 2014
  • Rookie Smarts: Why Learning Beats Knowing in the New Game of Work, Liz Wiseman, 2014
  • Stará a nová média v každodennosti českých publik: Jakub Macek, Alena Macková, Kateřina Škařupová, Lenka Waschková Císařová, 2015
  • Zavedení nepodmíněného základního příjmu: Marek Hrubec, Martin Brabec, Literární noviny 2013
Diskuse 0