Jsou manipulativní a toxičtí. Mluvím o „dobrácích“ – lidech, kteří předstírají, že mají na mysli jen vaše dobro, předhazují vám, kolik toho pro vás dělají a co všechno pro vás udělali v minulosti, aby vás pak přes pocit závazku či viny využívali.
Být dobrák není žádná ctnost. Je to vlastně žebrání o přízeň. Za dobráctvím se totiž skrývá pocit méněcennosti a nenaplněná touha po lásce a přijetí. Kdo se necítí hoden být milován, často se snaží tuto svou nedostatečnost kompenzovat snaživostí.
Dobrák jedná sobecky a zištně, přestože se snaží předstírat, že vše dělá pro vás. Ve skutečnosti mu jde o jediné – o ujištění, že ho druzí mohou mít rádi a cenit si ho. Dá se říct, že dobráctví je sofistikovaná forma emočního upírství.