Dojít až za bolest

Jsou chvíle, kdy se zdá, že největším přáním člověka je osvobození od bolesti. Ve skutečnosti však největším přáním, které si člověk může splnit, je být svobodný uvnitř bolesti: volit své činy nezávisle na ní. Rozdíl mezi těmito dvěma podobami nakládání s bolestí tkví především v tom, zda nám bolest určuje život. I když jsme totiž od bolesti osvobozeni, tedy nyní ji necítíme, stále jsme jí tvarováni. A to mimo jiné tím, že nám vyhýbání se bolesti ubírá energii a znemožňuje pobývat na těch místech, kde se usadila.