Ještě než se pustíme do tématu, kterému se mám v tomto článku věnovat, položme si virtuální otázku. Jsme dospělí? Já sama – jsem dospělá? A vy, paní s vážným výrazem, co jste si právě sedla k počítači, abyste se odreagovala po namáhavém pracovním dni – považujete se za dospělou? Na základě čeho? A jak vy se cítíte být dospělý, pane generální řediteli úspěšné firmy? Kdy víc a kdy méně? A je to dobře nebo špatně? A co vy, pane profesore? A váš syn s piercingem v nose a tetováním na rameni? Kdo z vás je dospělejší? A k čemu každému z nás ta dospělost je a podle čeho se pozná?
Tento článek si mohou přečíst jen předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného.