Potkali jste někdy někoho, kdo je zastáncem konspiračních teorií? Nebo k nim dokonce patříte sami? Pokud ano, vadí vám, když si některé z nich navzájem odporují? Jak jim pak může někdo věřit?
V Olomouci při zkoušce z populární hudby prý tento argument padl. Nepamatuji si už přesně, o co šlo. Onu historku jsem totiž slyšel naposled někdy na podzim. Mluvilo se o slavném jazzovém trumpetistovi a zpěváku Louisi Armstrongovi, známém také pod přezdívkou Satchmo. Student a učitel se nemohli shodnout na nějakém blíže neurčeném aspektu jazzmanovy tvorby. Spor vyústil ve studentovo rozhořčené obvinění: „Jak to můžete vědět? Vždyť jste tam nebyl!“ Když se nad ním zamyslíte, musíte uznat, že jde o neprůstřelnou námitku. Bohužel v praxi nepoužitelnou.
Všichni musíme spoléhat na informace o světě, jejichž zdrojem je něco jiného než naše vlastní pozorování. Lidská představa o vesmíru je založena z velké části na víře. Když čteme noviny nebo se díváme na televizní zprávy, musíme věřit, že zachycují světové události víceméně pravdivě. Jinak by neměly smysl. Různé zdroje informací se co do důvěryhodnosti liší. Zprávy z bulváru bere většina lidí o něco méně vážně než zprávy z Lidových novin. V hodnocení důvěryhodnosti se ovšem většina lidí, aspoň v hrubých rysech, shoduje.
Čím víc studenti věřili, že zakladatel al‑Ká’idy vloni na jaře nezemřel, tím víc věřili, že zemřel už před několika lety.
Najdou se ale i jedinci, kteří posuzují informační kanály jinak než zbytek společnosti. Nevěří tomu, o čem běžné smrtelníky ani nenapadne pochybovat, a naopak věří tomu, co by naprostá většina lidí zavrhla jako zjevný nesmysl. Mám na mysli příznivce konspiračních teorií, vidící za vším temná spiknutí. Určitě jste nějaké slyšeli:
- přistání Apolla 11 na Měsíci se nikdy neodehrálo
- teroristické útoky 11. září 2001 řídila americká vláda
- virus HIV byl záměrně vytvořen v laboratoři…
Kdo zabil Dianu?
Mnohé z konspiračních teorií připadají nezasvěcenci vskutku bizarní. Podle jedné například nejsou kondenzační stopy letadel na obloze kondenzačními stopami, nýbrž důkazy o záměrném vypouštění jedů, virů a bakterií do ovzduší. Podobný efekt má mít chlorovaná voda, která nás má všechny otrávit, a očkování způsobující dětský autismus. Dobrý způsob, jak získat o propagátorech konspiračních teorií představu, je najít si na internetu záznam pořadu České televize Hyde park s Antonínem Baudyšem mladším, v Česku možná nejznámějším z nich.
Syn bývalého ministra obrany vypadá, jako by ho pravda o světě řízeném temnými silami skutečně trápila. Kde se víra v celosvětové spiknutí bere? Nedávno se to pokusila osvětlit trojice britských psychologů Michael Wood, Karen Douglasová a Robbie Sutton. Podle výsledků výzkumu, které zveřejnili v časopise Social Psychological and Personality Science, jsou lidé ochotni uvěřit i výkladům světa, jež se vzájemně vylučují. Použili dva oblíbené cíle konspiračních teoretiků, princeznu Dianu a Usámu bin Ládina.
Napřed nechali studenty zaškrtat dotazník, jak moc věří různým teoriím. Byly mezi nimi i alternativní výklady smrti princezny. Existuje jich hned několik, patrně proto, že byla slavná a oblíbená. Dianu mohla zabít tajná služba MI6 nebo obchodní konkurenti rodiny jejího milence Dodiho al‑Fajída. Její smrt mohla nařídit také britská vláda, aby si matka dědice trůnu nevzala Araba. Další možnost je, že Diana ani Dodi nejsou mrtvi. Svou smrt jen předstírali, aby se zbavili pozornosti. Výsledek průzkumu byl pozoruhodný.
Zmrtvýchvstání a paranoia
Čím víc lidé věřili v některou z teorií o vraždě princezny, tím víc zároveň věřili i těm ostatním, včetně poslední, podle níž vůbec nezemřela. Jedna konspirační teorie podporovala druhou, i když se vzájemně vylučovaly.
Využívejte celý web.
PředplatnéVědci proto sehnali další várku studentů, jimž rozdali další dotazník. Tentokrát se ptali na smrt Usámy bin Ládina. Měl být buď pořád naživu, nebo naopak mrtev už dávno před známým americkým útokem na pákistánskou vilu. Třetí možnost byla všeobecná paranoia: vláda USA okolo zabití arciteroristy něco důležitého tají. Ta výsledky zajímavě zamíchala.
Čím víc studenti věřili, že zakladatel al‑Ká’idy vloni na jaře nezemřel, tím víc věřili, že zemřel už před několika lety. Všeobecná paranoia zvyšovala jak víru, že Usáma ještě žije, tak víru, že zemřel už dávno. Nedůvěra k vládě a státním úřadům tak podle Wooda, Douglasové a Suttona způsobuje obecnou náklonnost vidět všude temná spiknutí, i kdyby si odporovala. Zlo je všudypřítomné. Jakmile o něm víte, nejsou už jeho konkrétní projevy a plány podstatné. Hlavní je uvědomit si, že je se světem něco špatně a že po vás jdou.
Článek vyšel v týdeníku Reflex.
