Hlavně nevyčnívat?

Pocit skupinové příslušnosti vede k vytvoření nepřítele z každého, kdo nectí sdílené normy.

Radkin Honzák

Radkin Honzák
Psychiatr

29. 6. 2016

Konformita je přizpůsobení vlastního chování požadavkům okolí motivované potřebou prokázat loajalitu, splynout s většinou, „netrčet“ a také „býti in“. Do jisté míry je takové jednání přesným opakem originality.

Většina psychologů má za to, že přizpůsobení se zahrnuje pouze vnějškové chování, nikoliv vnitřní osobní koncepty. Konformita v sobě zahrnuje jak spolupráci, tak poslušnost, a je výsledkem zevních vlivů, přičemž není rozhodující, kdo a co tyto vlivy reprezentuje. 

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Z pacientky terapeutkou

Vysoká citlivost se ukázala jako dobrý průvodce. Díky ní pomáhám dalším lidem.

8 min

Posilování vnitřního dospělého

Nedokonalost je normální. Učme se pracovat s chybami bez pocitu selhání.

13 min

Vděčnýma očima

I v těžkých dobách můžeme cítit vděčnost. Právě tehdy ji potřebujeme nejvíc.

13 min

Vztahová bolest

Láska v nás mnohdy oživuje stará zranění. Jak si nepokazit slibný nový vztah?

9 min

Nesmím být sobec

Tento postoj svazuje mnohé z nás. A nejvíc tíží ty, kteří jsou přirozeně nejohleduplnější.

16 min

29. 6. 2016

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.