30. 6. 2026
Když mi z redakce Psychologie.cz přišla anketní otázka ohledně filmu či knihy, které si celý život nesu v sobě, uvědomila jsem si, že takovou knihu nemám jenom jednu. Mám tři. Zápisky německého lékaře, o kterých se chci rozepsat podrobněji, se dvěma dětskými knížkami tvoří smysluplnou trojici, v níž je shrnuto vše, co se v mém životě ukázalo být podstatné. Ta atypická trilogie je tak trochu mou biblí. A už jí, zdá se, zůstane. Její souhrnný název by totiž mohl znít Psychologie lidí a světa. A zájem o svět a o lidi mne už nejspíše neopustí.
Kdykoli se zapletu do debaty o zásadních knihách našich životů, vytane mi na mysli dětská knížka Momo. Jejím autorem je Michael Ende. Ano, ten, v jehož fantazii se později narodili velký létající pes Falco a malý Bastian a všichni ostatní z dnes už kultovně zfilmovaného Nekonečného příběhu. To, že se má oblíbená knížka v originále jmenuje Momo, jsem zjistila až mnohem později – slovenský překlad se jmenoval Hodinový kvet.