30. 3. 2020
Označení „hysterický“ nebo „hysterka“ je dnes používáno pejorativně, neoznačuje nic pěkného. Většinou se objevuje ve spojení s nějakou scénou, výstupem, který někdo předvede, teatrálním citovým výlevem, nepřiměřenou reakcí. Toto jsou snadno pozorovatelné projevy, které však nutně nemusí souviset pouze s histrionským laděním osobnosti. Kdybychom šli hlouběji, poznáme, že v histrionské struktuře osobnosti má toto chování své opodstatnění, svůj důvod. A ve výsledku že nasedá na složitý vnitřní mechanismus, který tomu všemu dává smysl.
Na začátek je třeba uvést, že dnes už se v odborných kruzích slovo hysterický nepoužívá – právě proto, že začalo být hojně používáno laickou veřejností v nelichotivém slova smyslu. V odborné literatuře ho nahradilo označení histrionský. Dále je dobré zmínit, že histrionské projevy se čas od času objeví u každého z nás – stejně jako projevy depresivní, úzkostné či narcistické jsou v určité míře součástí každé osobnosti. Záleží na tom, jak moc jsou rozvinuty a jak naši osobnost ovládají. Pokud výrazně zasahují do běžného fungování například v oblasti přátelských, pracovních a partnerských vztahů, můžeme pak mluvit o poruše osobnosti. Je to však extrémní poloha, většinou se můžeme spíše setkat s histrionskou strukturou osobnosti. Nakonec je ještě důležité říct, že histrionské rysy mohou vykazovat a vykazují i muži.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné