Můžeme chybovat. Můžeme udělat špatné rozhodnutí. Můžeme se mýlit. Můžeme brečet. Racionálně to víme. Mnohdy i ostatním říkáme: „Neboj, nic se nestalo. Je normální dělat chyby. To víš, že můžeš mít špatnou náladu. Nemusíš být za všech okolností stoprocentní. Můžeš si dát od všeho na chvíli pauzu a nedělat nic.“ Chyby druhých zmenšujeme. Odpouštíme. Uklidňujeme je a omlouváme. Ale umíme to u sebe? Dovolíme si být nedokonalí?