Potřeba být stále užitečný nebo produktivní je forma tlaku, který nás odděluje od vlastní podstaty a schopnosti prožívat život podle sebe. Všimla jsem si toho, když se mi narodily děti. Být jim stále nápomocná, neustále je vzdělávat, aby měly dost rozvinuté myšlení, a podsouvat jablíčka, aby náhodou nepocítily hlad, spíše poukazovalo na moji potřebu nezklamat jako matka. Uvědomila jsem si, že i v jiných oblastech potřebuji pomáhat – to mi následně dávalo pocit: „Jo, jsi dobrá! Pomohla jsi a teď jsi skvělá.“ Opojný pocit, který mi začal být tak trochu podezřelý.