Kdybych se zaměřila na ty, kteří docházejí do psychoterapie, mají za sebou již desítky sezení, navázali s terapeutem dobrý pracovní vztah, a zeptala bych se jich, kdo je pro ně vlastně jejich psychoterapeut, co pro ně znamená, jak se k němu vztahují a jakou úlohu má v jejich životě, škála odpovědí by mohla být poměrně široká. Někdo vidí ve svém terapeutovi otce nebo matku, jiný blízkého přítele, další spojence a parťáka, který ho provází životem a nastavuje mu zrcadlo při prožívání náročných situací. Pro dalšího to může být jediný člověk, který mu rozumí, cítí se v jeho přítomnosti bezpečně, a může se tak před ním plně otevřít. Psychoterapeut je figura, která v životě člověka stojí výrazně stranou: navenek v něm nevystupuje, ale mnohdy o nás ví mnohem více než naši blízcí.