Jak se správně zlobit

Přijde moment, kdy už nejde reagovat konstruktivně. Hněvejte se včas.

Nela G. Wurmová

Nela G. Wurmová
Psycholožka

21. 8. 2017

„Bacha,“ říká on. Ona se trochu lekne a znejistí. „Červená, brzdi.“ Jo tak. No jo. Však ji vidím. Vždyť bych přece brzdila, myslí si ona, ale nic neříká. „Přejeď si radši do levýho pruhu,“ říká on o dva kilometry později. Myslí to dobře. Cestu zná a ví, že v levém pruhu si člověk na příští křižovatce ušetří trochu blikání, přejíždění a štosování na zúžení. Ona přejíždí, ale neví proč. Není jí příjemné, že jí on mluví do řízení. Vlastně se trochu zlobí. Ale zatím jen tak málo, že nemá potřebu s tím něco dělat. „Hele, radši ho pusť,“ varuje on za chvíli před rozjetým autem, které se na ně tlačí zezadu. Přijde ještě jedna nebo dvě poznámky. Ona pořád mlčí, ale vevnitř už se rozvíjí drama.

„Musí mi do toho pořád kecat? Dělá, jako bych sama domů nedojela. Asi bych mu mohla něco říct. Ale co?“ Hlavou jí proběhne asi pět variant vět, které by mu bývala teď ráda řekla. Různou měrou ostrých.

  • Zavrhne ryze autentické, ale taky zbytečně hysterické Proboha, už toho nech!
  • Zváží možnost obrátit to rádoby do vtipu: Nedivím se, že se se mnou bojíš, já jsem totiž pirátka silnic. Jenže to by musela vsadit na to, že mu to dojde. Což není jisté. A ona už beztak na vtipkování nemá náladu. A upřímně, stejně by se do hlasu nejspíš dostal kus schované agrese a ironie.
  • Nejrozumnější by bylo říct něco konstruktivního, třeba Zlato, tohle je fakt nepříjemný, jak mi do toho řízení co chvíli mluvíš. Připadám si pak jak idiot, co neumí řídit.

To by nejspíš byla správná formulace. Jenže ta byla naposledy možná před půl hodinou.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Těžký život úspěšných

Největší výzva je obyčejnost. Ve vnímání, cítění, vztahování se k lidem.

6 min

Dar omezenosti

Naše nekonečná mysl žije v konečném těle. A to je dobrá zpráva.

20 min

Co vlastně můžu

Úraz mě na čas připravil o milovanou aktivitu. Co teď můžu dělat pro svou pohodu?

14 min

Environmentální žal

Být smutný kvůli ohrožené přírodě je namístě. Jaké nevědomé mechanismy se za touto emocí mohou …

15 min

Lék na smutek

Naše mysl je jako mlýn. Mele a mele. Je na nás, jaké „zrní“ do něj …

10 min

21. 8. 2017

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.