Při vytváření vzpomínek hrají důležitou roli dva aspekty. Prvním je náš věk – pokud vzpomínky kódujeme v předverbálním období našeho vývoje, uchováváme si v paměti „pouze“ emoci, prožitek, který nedokážeme verbálně zpracovat; ještě nedokážeme pojmenovat to, co cítíme. To, co se nám děje, vnímáme buď jako libé, nebo nelibé. Druhým aspektem je závažnost situace, kterou jsme prožívali, a s ní spojená hladina stresových hormonů, které naše tělo v dané chvíli vyplavilo. Ty totiž mohou stát za zkreslením našich vzpomínek, či dokonce za tím, že si událost nepamatujeme vůbec.