3. 2. 2021
„Navenek to vypadá, že je všechno v pořádku. Mně se ale s tou křivdou špatně žije… Jak se toho pocitu zbavit? Jak tu křivdu od sebe pustit? Co pro to mám udělat?“ Když do redakce přišel dotaz čtenářky, ve kterém popisovala svou nepříjemnou zkušenost z práce a pachuť, kterou v sobě už řadu let nosí, zdálo se mi, že vím přesně, o čem mluví. Vždyť kdo z nás se někdy necítil obětí nespravedlnosti, ublížení a zrady a v přítomnosti „pachatele“ nenasadil masku Jsem úplně v pohodě? Bohužel ji nasazujeme nejen před druhými, ale i sami před sebou. Tím svou bolest pohřbíme dostatečně hluboko, aby v nás mohla růst a provázet nás životem třeba i dlouhé roky.
Co je to vlastně křivda? Jednoduchá definice praví, že se jedná o bolestně prožívanou nespravedlnost. Dojem, že jsme se stali obětí nepravosti, manipulace nebo ponížení. To znamená, že našemu pocitu křivdy předchází nějaká událost, situace, rozhovor, ve které jsme se ocitli nebo v něm byli naopak opomenuti. Na základě toho by se dalo říct, že naše křivda pramení nejčastěji z chování druhých lidí vůči nám. Nebo ještě lépe, z našeho smýšlení o jejich chování.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné