Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Jaké máte vztahy? Odpověď hledejte v dětství

Dokážete snadno navázat vztah a zbytečně si ho nekomplikujete? Poděkujte své mamince.

Leona Rajdlová Dyrehauge

Leona Rajdlová Dyrehauge
Klinická psycholožka a psychoterapeutka

17. 8. 2010

Podle klasických výzkumů Mary Ainsworthové existují tři typy vztahu matky a dítěte. Tři typy takzvané vazby mají určující vliv na všechny naše budoucí vztahy. Jaký z nich pasuje na vás?

Slavná psycholožka Mary Ainsworthová se v 70. letech snažila hlouběji prozkoumat specifika vztahu matky a dítěte a vytvořit určitou typologii. Vyvinula zkouškovou situaci, kterou nazvala Infant Strange Situation (dítě v neznámé situaci).

Zjednodušeně řečeno si dítě tři minuty hrálo v přítomnosti matky, pak matka odešla z místnosti a po dalších třech minutách se vrátila. Ainsworthová sledovala, jak dítě reagovalo na matčinu nepřítomnost, a posléze na její příchod. Identifikovala tři základní vztahové styly, k nimž byl později přidán ještě jeden.

Jako u každé jiné typologie je dobré mít na mysli, že každý typ je krajní formou a že se v životě často setkáváme s nejrůznějším mixem projevů. Jak se projevují různé styly vztahové vazby v dospělosti?

Hledáte hluboký vztah, ocenění druhých, zároveň však zažíváte nejistotu a pochyby o sobě samém. Takový styl vztahu je podložen raným zážitkem sice dostupného, leč nespolehlivého rodiče.

Důvěrně a spokojeně

Je pro vás jednoduché se k druhým emočně přiblížit. S lehkostí dokážete na své blízké spoléhat, a zároveň se netrápíte, když jste sami nebo pokud vás někdo nepřijímá. Máte tendenci hodnotit sebe, partnera i vztah pozitivně. Častěji se v partnerství cítíte spokojeně. Vyhledáváte jak intimitu a blízkost, tak i nezávislost. Dokážete tyto dvě polohy ve vztahu zdravě vybalancovat.

Takto se většinou chovají lidé, kteří v raném dětství zažili vřelý vztah s matkou, jejichž připoutání k matce bylo jisté. Matka – nebo jiná pečující osoba – byla na dítě emočně vyladěná, zrcadlila jeho projevy a adekvátně reagovat.

Blízko, ale bez radosti

Intimní vztahy s druhými vyhledáváte, nicméně máte pocit, že se vám blízcí lidé snaží tak trochu vysmeknout, vzdálit se od vás. Hledáte hluboký vztah, ocenění druhých, zároveň však zažíváte nejistotu a pochyby o sobě samém. Můžete se dostat až do závislosti na partnerovi nebo jiné blízké osobě.

Ambivalentní styl vztahu je podložen raným zážitkem sice dostupného, leč nespolehlivého rodiče. Někdy byl dostatečně chápající a vstřícný, jindy jednal čistě podle svých potřeb, nedbaje na vás.

Blízké vztahy nevyhledáváte. Snažíte se být nezávislý a postarat se sám o sebe. Jste raději, nemusíte‑li na nikoho spoléhat a nikdo nespoléhá na vás.

Na nikoho nespoléhám

Blízké vztahy nevyhledáváte. Snažíte se být nezávislý a postarat se sám o sebe. Jste raději, nemusíte‑li na nikoho spoléhat a nikdo nespoléhá na vás. Emoční blízkost pro vás není důležitá, svého partnera pravděpodobně vidíte méně pozitivně než sami sebe. Své pocity málokdy vyjadřujete a dost možná je i sami v sobě popíráte. S odmítnutím se vyrovnáváte distancováním se od zdroje odmítnutí.

Úzkostný vyhýbavý styl je vybudován na raném zážitku vztahu s rodičem, který nebyl na dítě emočně vyladěný a nereagoval adekvátně na jeho potřeby. Buď to neuměl, nebo se snažil se chovat tak, jak je to podle jeho názoru správné, a spontaneita se vytratila.

Bojím se, že mě partner zradí

Po blízkém vztahu toužíte, ale je pro vás těžké druhým věřit. Bojíte se, že vás zraní. Ostatně proto je také máte tendenci kontrolovat. Dezorganizovaný styl vzniká na podkladě raného vztahu s rodičem, který byl nesrozumitelný, nevypočitatelný. Může to být například milující rodič, který prožívá nezpracované trauma. Dítě není schopno se v projevech rodiče zorientovat.

Každá typologie zní ultimátně, jako bychom z typu, ve kterém jsme se našli, nemohli ven. To je ale omyl. Je dobré se o sobě dozvídat, je dobré si být vědom toho, jaký jsem, ale je také důležité věřit, že máme vnitřní kapacitu pro osobní růst a nápravu starých křivd.

Další čtení k tématu:

  • Vavrda, V. (2005). Otázky soudobé psychoanalýzy. Tradice a současnost. Praha: NLN.
  • Hašto, J. (2005). Vzťahová väzba. Ku koreňom lásky a úzkosti. Trenčín: Vydavaťelstvo F.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Chci se změnit!

Klasická zakázka většiny klientů. Jde to vůbec? Jak na to?

11 min

V krajině křivých zrcadel

Váš narcistický rodič stárne a čím dál víc vás potřebuje. Jak to psychicky zvládnout?

17 min

Když vůle nestačí

Musíte prý jen opravdu chtít, pak půjde všechno. Co když je ale problém jinde?

22 min

Řekněte si o pomoc

Všem, kdo zažili v dospívání sexuální zneužití, bych ráda přečetla dopis.

9 min

Zrcadlo vztahu

Naučte se sledovat, odkud pramení emoční vlny, které hýbou vaším vztahem.

9 min

Leona Rajdlová Dyrehauge

Klinická psycholožka a psychoterapeutka

17. 8. 2010

Leona Rajdlová Dyrehauge

Klinická psycholožka a psychoterapeutka