Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Jazyky jako doping pro mozek

Čím víc řečí umíš, tím déle vydržíš prchat před Alzheimerem.

Radkin Honzák

Radkin Honzák

16. 8. 2011

Novorozenec poznává bezpečně fonémy mateřského jazyka, jemuž naslouchal jako plod v děloze. Jak to víme? Jednoduše: když kojenec pije, nenechává se rušit zvuky, které už zná. Zato při zvucích neznámých zareaguje orientačním reflexem, přestane pít a začne „větřit“. Mluví-li k němu matka rodnou řečí, pije, až se mu dělají boule za ušima. Pohovoří-li však na něj cizojazyčně, přestane pít a pátrá, co to má znamenat.

Kolem druhého roku používá dítě jednoduché věty, za další rok to jsou již souvětí. Před vstupem do školy (mozek ještě negeneruje EEG alfa aktivitu jako základní – viz první rámeček) již používá řeč zcela plynule a cílevědomě. A jak říkají cynici, toto šestileté úsilí člověka, který se naučil mluvit, je odměněno tím, že po zbytek života na něj všichni řvou, aby mlčel.

Jsou takoví a takové, co v tomto věku už zvládají dva jazyky: svůj mateřský a k tomu nějaký další, který má jiná slova, jinou gramatiku, jinou stavbu vět. Říkáme jim bilingvisté. Za dvojjazyčnost děti často vděčí tomu, že vyrůstají s rodiči dvou národností.

Výhoda do života

Dlouho panovala nejistota, zda je taková znalost pro dítě užitečná, nebo zda mu dělá v hlavičce jenom větší zmatek, zejména v době, kdy si gramatiku včetně výjimek teprve ujasňuje. Dnešní názory se kloní k první alternativě.

Mozek předškoláka

Mozek projde prvním významnějším obdobím dozrávání kolem šestého roku věku, kdy na EEG už zachytíme „dospělý“ typ elektrické aktivity, což je v relaxovaném stavu alfa o frekvenci 10 Hz.

Všechny dosud provedené psychologické a neuropsychické testy prozatím ukazují na výhodu bilingválních dětí ve srovnání s dětmi monolingválními, tedy těmi, co mluví jen jednou řečí. Nejvýznamnější badatelka v této oblasti, kanadská profesorka Ellen Bialystoková, uvádí tento příklad:

Předložíme-li dětem nesmyslnou větu, například „Jablka rostou na nose“ a zeptáme se jich, zda je gramaticky správná, monolingvální dítě odpoví, že je to nesmysl, zatímco bilingvální dítě řekne, že to je sice praštěné, ale gramaticky správné.

U bilingválních dětí se výrazně zrychluje čtení podobných slov („cognates“) v rodném jazyce: například holandské dítě přečte rychleji holandské schip, pokud už také zná anglické ship, než když anglické slovo nezná.

Bilingvální děti jsou kreativnější

Bilingvální prostředí ale významně zlepšuje kognitivní funkce již v preverbálním stadiu dětského vývoje, tedy předtím, než se naučí mluvit. Prokazuje to italská studie provedená na sedmiměsíčních dětech:

  • Děti se dívaly na obrazovku, netušily pochopitelně, že jsou předmětem pokusu.
  • Zazvonil zvoneček a na levé části obrazovky se objevila oblíbená tvář – maminčina.
  • Zazvonil zvoneček o kvartu vyšším tónem a tvář se objevila na pravé straně.
  • Po nácviku dítě „ví“, že napřed je zvuk, a pak se zjeví obrázek.
  • Bilingvové dokázali odlišit jeden zvuk od druhého a natáčeli kukadla tam, kde očekávali, že se objeví tvář maminky.
  • Monolingvové ji hledali stále vlevo.

Zajímavým způsobem se aktivuje také kreativita a vlastnost označovaná jako „kognitivní flexibilita“. Čtyřleté až pětileté děti měly nakreslit dům nebo květinu, které neexistují, což byl výzkumný úkol dosud zadávaný dětem sedmiletým a starším.

Bilingvální děti, například s žirafí kytkou a křeslovým domem, opět zvítězily na celé čáře. Stejně jako v jemných konverzačních nuancích, kde měly tří až šestileté děti ze stejného sociálního prostředí určit, zda je předložená věta dostatečně informativní, zda je pravdivá, postihující téma, společensky přijatelná a zda neobsahuje něco navíc.

Dobrá zpráva

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Všechny uvedené příklady – a z desítek studií je jich daleko víc – jsou jistě zajímavé a povedou ctižádostivé rodiče k tomu, aby v zájmu kariéry své děti nechali vzdělávat bilingválně. Je tu ale ta nejlepší zpráva i pro nás, kteří jsme utopili spoustu peněz v jazykových kursech, zpráva v duchu starého: Co se v mládí naučíš…

Řeč a mozek

Velký lidský mozek vytvořila a zformovala řeč. Ne práce, jak se nám pokusil namluvit Engels, ale především vyprávění o ní (a samozřejmě nejen o ní) vedlo neurony, astrocyty a všechny další elementy k množení. Řeč nás udržuje v sociální síti, komunikace dále rozvíjí mozek. Jazyk umožňuje abstrakci, syntézu, definici, je cenným nástrojem paměti, prostředkem vyjádření myšlenek, přání a emocí, estetických pocitů.

Bilingva oddaluje nástup klinických projevů Alzheimerovy demence, především ztrátu paměti, obtíže s řešením problémů a stavy zmatenosti o čtyři až o pět let. Vědci to zjistili při porovnávání údajů u celkem 211 pacientů trpících touto poruchou.

Ne, že by „ten Němec“ v našich mozcích neřádil! Počíná si tam stejně neurvale, jako v mozcích pologramotných monolingválů, ale jeho zhoubné dílo není navenek tak patrné.

Zatímco v centrální nervové soustavě lidí vládnoucích jedním jazykem se neuropsychické pochody odehrávají na určitých místech, která mohou být degenerativními procesy poničena, je funkční kapacita u lidí používajících dva jazyky rozprostřena do mnohem širších okrsků s bohatstvím spojů, které zůstávají zachovány déle.

Ochranný efekt znalosti druhého jazyka je specifický a nemůže být připsán dalším – jistě významným – faktorům, jakými jsou vzdělání (ve sledované skupině bylo dokonce u monolingválních pacientů vyšší), zaměstnanecký status ani status emigranta nebo rodilého mluvčího.

A tak jediný problém je v tom, že bychom ten druhý jazyk měli používat pokud možno co nejčastěji.

Využívejte celý web.

Předplatné

Literatura:

  • Dreyfus: The bilingual advantage, NYT, 2011, May 30
  • Van Assche, Duyck, Hartsuiker RJ, Diependaele K: Does bilingualism change native-language reading? Psychol Sci, 2009;20(5):923–927
  • Kovács, Mehler: Cognitive gains in 7-month-old bilingual infants. PNAS, 2009, 21;106(16)6556–6560;
  • Adi-Japha, Berberich-Artzi, Libnawl: Cognitive flexifility in drawings of bilingual children. Child Dev, 2010;81(5):1356–1366
  • Siegal, Surian, Maisuo, et al.: Bilingualismus accentuates children´s conversational understanding. PLoS, 2010;5(2):e9004
  • Craik, Bialystok, Freedman: Delaying the onset of Alzheimer disease: bilingualism as a form of cognitive reserve. Neurology, 2010;75(19):1726–1729
Diskuse 0