„Je mi přes třicet, nemám ani pořádnýho chlapa, v práci jsem nahraditelná, kdybych umřela, nikdo si toho ani nevšimne.“ Děsivé věty, které často poslouchám mezi svými vrstevnicemi. Je to zajímavé – většinou se jedná o velmi sympatické ženy, které mají dobré postavení, sportují, cestují, ale v jejich životě stále chybí to, k čemu byly předurčeny již dávno: životní partner a děti.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné
Už máte předplatné?
Přihlaste se.
