15. 4. 2026
Na první pohled je dokonalost to, co milujeme. Milujeme šarm, trefné průpovídky, příjemný vzhled. A nedokonalost je to, co nám přináší odmítnutí – naše nevrlost, akné, mezery ve vzdělání. Snažíme se být dokonalí, abychom si vysloužili lásku a přijetí. Ale co když nám lásku přinese zranitelná nedokonalost spíše než bezchybnost? Jako prchlivý člověk mohu žádat o prominutí a může mi být odpuštěno. Jelikož spoustu věcí neumím, mohu přijmout pomoc od druhého. Pro drobný přešlap mohou druzí milosrdně přimhouřit oči. Díky tomu, že nevím všechno, mi druhý může předat své znalosti. Má-li svět stvořitele, lidská nedokonalost je nejspíš jeho rafinovaný trik, jak přivést na svět více lásky.
Mnoho let nosím v srdci jednu příhodu. Když mi bylo deset nebo jedenáct, z různých důvodů jsem neprožíval jednoduché období. Jednu přestávku ve škole jsem to již nevydržel, sesunul jsem se na křeslo a rozplakal se. Třída přihlížela – rozpačité ticho, zaražené pohledy. Bylo to ponižující. Trvalo to několik dlouhých vteřin… a pak jedna spolužačka přišla, přidřepla si ke mně a podala mi kapesník. Mohl jsem si osušit oči a vrýt si její laskavost hluboko do duše.