4. 8. 2026
Líbí se mi myšlenka, že si my lidé můžeme pomoci navzájem – že bezpečný a transformativní vztah není nutno hledat jen v psychoterapii. Když se v hovoru dotkneme něčeho citlivého, otevírá se možnost hluboké změny. Právě tehdy a právě proto, že slova nebo události nasvítí staré zranění. Související psychické struktury jsou opět aktivní. Psychoterapie potřebuje k takovému momentu dospět, vysvětluje psycholog Jan Benda v přednášce Léčivé vztahy, jinak jen kloužeme po povrchu. V dialogu mezi blízkými se podobná chvíle může objevit kdykoli. Jste otevření, zranitelní a připravení přijmout proměnu…, jenže druhý není terapeut, má své vlastní niterné děje a nemusí být v danou chvíli schopný podpůrné odezvy. Co si pak se svými pocity počít?
Nedávno se mi podobná situace přihodila. Nepřátelíme se spolu dlouho, ale komunikujeme čile. Bavíme se o tvorbě, o poezii, a tak se snadno dostaneme i k velmi obtížným otázkám, které se člověka niterně týkají. Myšlenky volně plynou a občas se dotknou něčeho osobního, bolavého.